Kluk který nemiloval ✔️

2. část

Na druhý den ve škole to vůbec nebylo jinak. Překročil jsem bránu školních dveří a už mě začali podkopávat, házet do mně různé předměty, ovoce a vysmívali se mi. Všichni. Nebylo tam ani jednoho člověka který by se mi alespoň zastal, kamarádit se se mnou nemusí, zvykl jsem si.

Hned jak jsem si sedl na židli, začalo zvonit a učitelka samozřejmě byla přesná jako hodinky.

"Tak milí žáci, chtěla jsem ještě předtým, jak začneme hodinu, upozornit na to, že za dveřmi čeká vaše nová spolužáčka, a chci vás poprosit aby ste nebyli nějako patřičně vulgární nebo podobně. Chápeme se jo?"

Všichni přikývli ale já jsem im stejně nevěřil. Pokud to nebude nějaká holka s čtyrkami ňadrami, bude i ona šikanovaná. Tady ve škole šikanují skoro všechny, jen tí ne, který jim pasuji.

Ve dveřích o malou chvíli se objevila úplně obyčejná holka, s černými vlasami a modrými očima. Pro mně byla krásná, taková neobyčejná bytost při které když se na ní podíváte nemyslíte vůbec na nic, jen na ní a na její krásu.

"Tak Markétko, vítej mezi námi. Když jsi se nám tak krásné představila, můžeš si jít sednou. Tam je volné."

A ukázala přesně na moji lavici. To snad nemůže být pravda. Už kolem 2 let sedím úplně sám, vůbec sem není zvykli na nějakou společnost.

"Ahoj, jsem Markéta."

Představila se mi asi s tím nejkrásnějším hláskem pod sluncem.

"Ahoj, já jsem Leoš."

Představil jsem se taky. I když mám život taký jaký mám, i tak jsem slušně vychovaný.

***