4#

323 11 4
                                    

Jenže to by mě nemohla cestu zastoupit osoba
"Zdovolením prosím "řekla jsem a pořádně se na dotyčnou osobu podívala,spatřila jsem Dustina.

Najednou jsem v krku měla knedlík,snažila jsem se jej polknout,ale moc se mi to nedařilo.

"Může-te. Prosím. Trošku na kraj" vyšlo ze mě a Dustin se mi očima zabodl do mých, chvilku jsem do nich koukala,ale nakonec jsem musela uhnout.

"Samozřejmě, omlouvám se za zaterasení cesty" pronesl a mě málem vypadl oči a bradu jsem sbírala ze země. Uhnul mi a já kolem něj rychle projela k pokladnám.

Nakup jsem zaplatila na kartu a vydala jsem se k autu.

Všechen nákup jsem naskládala do kufru a zavřela ho.

Po cestě domů mě zase sledovalo to samé auto, docela mě to rozhodilo, kdo by mě mohl sledovat?

Zajela jsem do garáže, začala jsem nosit nákup do kuchyně.

Začala jsem dávat věci do ledničky a ostatní do skříní, v tom někdo zazvonil.

Ke dveřím jsem šla samozřejmě já, otevřela jsem s pozdravem Dobrý den.

Pak jsem spatřila jeho.

Byl to Dustin.

"Vy jste ten muž z obchodu"řekla jsem rychle co mě napadlo.

"Nehraj si na blbou,Rose"řekl a v ten moment jsem myslela,že se přehodím.

"Tys mě poznal?"
"Už v tom parku" pronese a já cítím tekutinu hrnoucí se z mého břicha nahoru,rychle polknu, abych to zahnala. "Očividně nejsi ráda, že mě vidíš" pronose klidným hlasem.

"Ne to ne,já.."
"Nevěděl jsme,že tvoje máma má ještě další dítě po trojčatech," Sakra on viděl Madison, jasně že ano,vždyť byl v tom parku.

"No.."přerušila mě právě přibíhající Madison. Chtěla něco říct, jenže spatřila Dustina. "To je ten muž  z fotky, to už nezapřeš mami," polkala jsem, protože i hluchý by slyšel její oslovení mě, mami.

" Mami?" řekl Dustin zaskočeně a přeměřil si mě pohledem.

"Madison, jdi za babičkou,hned jsem tam" řekla jsem trochu rozkazově.

"Ale," " Ne jdi nahoru,"přerušila jsem ji a ukázala ma schody.

Ihned tam odkráčela a já se otočila k Dustinovi,který si žádal vysvětlení.

"Tak on není tvá sestra, ale dcera"

"No ano" řekla jsem stylem, jako kdyby to už nebylo jasné.

"A musím už jít"řekla jsme a rychle zavírala dveře, jenže to by nebyl Dustim,aby nebyl rychlejší a nenastrčit  mi mezi dveře noho.

Sakra.

"Ještě jsem s tebou nedomluvil" řekl  drsným tónem

"Kolik jí je?"zeptal se
"Komu?" zeptala jsem se hloupě
"Ty víš," přikývla jsem
" Sedum,je jí sedum a teď prosím běž"

Využila jsem momentu,kdy byl Dustin mimo a zavřela jsem tentokrát úspěšně dveře.

Ne to snad není pravda,je tu,ví o mě a teď i o Madison. Proč? Co jsem komu sakra udělala?!?

----
"Cože on byl tu?"vyhrkne šokovaně Nova,když ji vykládám co se mi včera stalo.

"Ano,chtěl vědět kolik je Madison,ale nevím proč "řeknu stále nad tím dumajíc.

"Rose, chtěl vědět, kdy jsi byla těhotná, jestli sis našla klula hned po něm a nebo jak,víš "objasní mi Nova

"Já v té době měla jeho a byla u něj"

"No právě" řekne nervózně se kousne do rtu.
"To jako,že mu dojde,že je Madison jeho?" Vykřiknu

"Nejspíš," opět se Nova zakousla do rtu.

Dobře jsem v háji,bude ji chtít výdat?
No určitě.
Bude mi nadávat?
Určitě.
Zabije mě?
Snad ne.

Jsem nato dost bledě a co teprve, až se dozví pravdu Madison.

Bude mě nasnášet?
Určitě.
Bude chtít poznat a výdat se s Dustinem?
Ano.

Moje malá Madison,nechci ji ztratit, ani o ni přijít.Miluju ji a nechci se o ní s nikým dělit. Ani s jejím otcem.

Ahoj lidičky, hlásím se zase z další kapitolou 😊

Mám na vás 2 menší dotazy...
Kdybych začala s mou Bff ne s mou sister VeronikaKopalova psát společnou knihu, četli by jste ji?

Protože mi to chceme zkusit 🙂
Děkuji  za odpovědi 😊

A dál se chci zeptat, co takhle Charakter ask, můžete se ptát na cokoli, jakékoli postavy ☺

Děkuji za všechno 😘
Vaše CapGirl 💜

Madison a Já   ✅Where stories live. Discover now