Vítejte v Blázinci

Zpátky už ne!!!

"Kdo jste? Co chcete?" vyhrkla jsem na něho. Všechno začalo být zpátky normální nemůžou mi to ted vzít. "Jsem z psychiatrické léčebny, jak už jsem jednou řekl, musíte jít se mnou" začala jsem jako omámená couvat dozadu. Chytla jsem se za hlavu. Cely svět se mi začal motat. Měla jsem pocit že za chvíli omdlím . " Jste v pohodě slečno?" ano jsme úplně v pohodě. Právě mi nějaký člověk, kterého ani neznám oznámili že mě zas odvedou do toho prokletého místa. "To nemůžete, to prostě nejde" vešel dovnitř. "Hlavně buďte v klidu všechno je v pohodě nic se neděje." snažili se mě uklidnit,ale jěště mě tím jejím tónem víc naštval. "Musela jste přeci vědět že vás nemůže nechat jen tak pobíhat pí tomhle světě. Musíte se léčit" tak to se jim nepodaří. Nepodaří se jim mě tam zpátky dostat, ani náhodou. Začala jsem zdrhat . Vím že mají zadní vchod. No teď já ho využiji jako východ. Ten doktor nebo kdo to vlastně je se za chvíli za mnou rozběhl. Snad jsem rychlejší než on a povede se mi mu utéct.

Kdo by řekl že doktoři jsou tak rychlí, ale povedlo se mi mu ztratit. Jaké to mám štěstí že je zrovna ve městě nějaký zájezd, i když nechápu proč by sem někdo jezdil.

Sešla jsem pod most. Ano budu žít jako pravý bezdomovec, protože to pravé teď jsem. Moje rodina mě zavrhla, zpátky k Mikovi se nemůžu vrátit, když teď nad tím přemýšlím zpětně možná by bylo lepší kdyby jsem s ním šla. To se ale nikdy nedozvím a zpátky nejdu.

Sedla jsem si ke stěně a opřela se. Přemýšlela jsem. O tom co se v poslední době děje a kam se ztratil můj bývalý život. Život holky, která měla typické holčičí problémy. Život holky, která měla jednu nejlepší kamarádku a stačilo ji to k jejímu dokonalému životu. Nepotřebovala kluka, více kamarádů nebo popularitu chtěla jen žít. Ale to se změnilo osudného dne kdy z nudy projížděla sociální sítě. Kdybych jen radši šla tehdy ven. Už to nemůžu vzít zpět nikdy se mi už nevrátí můj bývalý život, asi už nikdy nebudu znovu šťastná.

********
Ja vím trvalo mi to zas strašně dlouho než jsem vydala novou kapitolu a stejně se v ní moc nestalo, jen jsem tu vyjádřila jak se teď cítí. No nic, ale i tak jste jistě spokojení, asi ne co 😂, ale budete se muset smířit. Příští kapitolu bych chtěla udělat nějak speciální, protože to už bude 30 kapitola v tomhle příběhu, ale ještě nevím co tam udělám tak moc speciálního, ale už teď vám můžu slíbit že mi to bude zas dlouho trvat. Poslední věc co vám chci říct, zase jste přesáhli další hranici a to už 900+ přečtení moc, ale moc vám děkuji jste úžasní ❤️. Zase příště Pafifko ❤️