Mavy texting 2 - What about u?

💣

  Běžel jsem zpátky k Honzovi. Pořád spal. Na věšáčku kousek od něj jsem spatřil svazek klíčů. Jeden z nich musí být od dveří u Karla. Opatrně jsem je vzal, jenže spadli na zem a udělali pořádnou ránu. Jestli se Honza vzbudí, nestane se nic dobrého..
"Co to bylo?" zašeptal. A do háje.
"Nic, jen jsem.. Zavadil o tyhle klíče" ukázal jsem na zem.
"Vim co máš v plánu, chceš osvobodit toho debila" zvedl se a chytil za hlavu. Předpokládám, že má kocovinu.
"Sakra" dupl a svalil se zpátky na gauč. "Pa" řekl jsem a i s klíčema utekl pryč z domu, rovnou ke Karlovi.

"Tenhle to není.. Co tenhle?" zkusil jsem další klíč. už mi zbývají jen tři. Jestli tu nebude, tak už fakt nevím co dělat. "Poslední, ten už to prostě musí být!" otočil jsem klíčem a stiskl kliku. Dveře se otevřeli dokořán. "Ano!" vykřikl jsem a Koukl na židli.
Karel tam, ale nebyl. "Karle?" vykřikl jsem a chodil po pokoji.
"mhm" ozvalo se zamnou. Prudce jsem se otočil. Stál tam rozespalý Kája a mnul si oči.  "Kájo" obejmul jsem ho. Stáli jsme v objetí dost dlouho.
"Martí, jak ses sem dostal?" pohrábl mi vlasy. "Dlouhá historka, někdy ti ji povím, ale teď musíme rychle pryč, než přijde Honza."
Sotva jsem to dořekl, ozvala se rána.
"Ale, ale. Martínek nedodržel slib! To vás budu ale bohužel muset oba zastřelit" namířil na nás. "Fajn. Zabij mě, ale chci být s Martinem v objetí" řekl Karel a přitiskl si mě k sobě.  "Karle ne!" zakřičel jsem, když Honza stiskl spoušť.