Nevinný ďáblík /texting Larry/

3.Část

Nenapadá mě název kapitoly😂

Louis šel na záchody a pořád se nevědomě usmíval. Když otevřel dveře k toaletám, úsměv rychle opadl, když uviděl Harryho, který na něj přes zrcadlo zírá.

,,O-omlou-" chtěl jsem říct, ale Harry mu už pohotově zabránil v odchodu a díval se na mě vážně děsivým obličejem.

,,Louisi, řekneš mi, proč jsi bulel?" zeptal se arogantním hlasem.

,,N-ne" nebudu mu říkat, že mě táta mlátí a že je to alkoholik.

,,Cože?!" vyjekl a rukou praštil do zdi, těsně u mé hlavy, načež jsem se přikrčil a odvážil se podívat mu do očí. Z jeho šel vyčíst vztek, pobavení a ještě taková ta jiskra. Z mých byl vyčíst asi tak strach. Čistý strach.

Jen jsem se díval do země a plakal. Tiše jsem plakal. Nemám nikoho. Nikdo mě nemá rád.

,,J-jsem kus ničeho" šeptl jsem, stále se mu vyhýbajíc pohledem. ,,Nic" zašeptal jsem a opět plakal. V tu chvíli jsem si zase vzpoměl na mé hnusné oko na které nevidím, a při té vzpomínce jsem měl chuť umřít.

,,Co ti je Tomlinsone?" zašeptal a odešel. Prostě odešel. Nenadával mi, nemlátil mě, nesmál se mi. Tohle bylo divné...Zalezl jsem si na záchod, sedl si na zem a chtěl se vyplakat. Ale nějak mi zapípal mobil.

Harriet: Můžu ti říct tajemství?

Harriet: Ale myslím že se se mnou pak přestneš bavit. Zapomeň na to, to byla blbost.

Jaké tajemství?

Me: Jestli chceš, tak mi to řekni ;)

Harriet: Já...dělám něco hrozného. Bože vždyť já šikanuju spolužáka!

Me: Všechno se dá napravit, ne?

Harriet: Myslím že ne. Dneska řekni že je 'nic' a já mu to chtěl tak moc vymluvit, ale co když si to myslí kvůli mě? Asi mě nenávidí

Me: Páni, no...Když ses bál, možná stačilo něco jako 'nejsi', ale možná bych se mu skusil omluvit nebo s tím alespoň přestat, co myslíš :)?

Harriet: Bože ty jsi úžasný! Děkuju že jsi se se mnou nepřestal mluvit xx

Me: musím jít, začíná mi hodina :)

Harriet: Já si ještě zajdu na wc, vůbec se mi tam nechceee

Me: Tak čusky, musím dávat pozor

Harriet: Jistě, utíkej se učit babe :*

A hned jak jsem zavřel mobil, na záchody někdo vešel. Rychle jsem si sedl na zavřenou mísu, abych nebyl vidět a snažil se být potichu.

Dotyčná osoba si došla na malou a cosi broukala. Když si myl ruce, uslyšel jsem ,,Same lips red, same as blue...same..same white shirt, couple more tatoos" znělo to, jakoby člověk písničku vymýšlel a já jen přemýšlel pro koho asi.

,,Vzchop se trochu Stylesi! Vypadáš příšerně" zašeptal. HARRY?! Harry má tenhle nádherný hlas? Harry skládá písničku?! To je sladké, ne počkat, co to melu...

Me: Můžuu ti já říct tajemství?

Něco mě napadlo. Jen jsem si chtěl být na 1000% jistý že je to on. A taky že je, zapípal mu mobil. Hned jsem si úplně ztišil mobil aby mi též nepípl. Od vedle jsem uslyšel uchechtnutí.

Harriet: Cokoliv :*

Me: Jen...nebudeš se mi smát?

Harriet: Nebudu se smát, ani kdybys měl na zadku tetování ;)