Zásady společenského chování ||Drarry||

41. Kapitola - Podpora

Terry už od rána přešlapoval po svém pokoji v Havraspárské věži a stále na sebe zhlížel v zrcadle a dolaďoval detaily svého vzhledu. Dneska pro něj nastal takzvaný den D, protože měli dneska s Harrym domluvené rande.

Tedy rande to úplně není, protože jim to vlastně domluvila profesorka Prýtová a jdou společně pouze koupit foťák, ale Terry to od první chvíle, kdy to profesorka vyslovila nahlas, ve své hlavě nazývá jako rande, tudíž není divu, že je nervózní, jak Neville u zkoušení z lektvarů.

Zrovna si na sebe oblékal už třetí košili, když do pokoje vstoupil Anthony Goldstein a s pozvednutým obočím si jej přeměřoval.

,,Ale, ale, že by tu měl dneska někdo rande?'' uchechtl se blonďatý chlapec, posadil se na svou postel do tureckého sedu a do klína si rozložil knihu, kterou si s sebou přinesl.

Terry se nad jeho poznámkou usmál a pouze zakroutil hlavou, přičemž si dopnul poslední knoflíček u krku. Poté se otočil dokola a pro efekt na sebe v zrcadle mrknul.

,,To by šlo,'' řekl si pro sebe a zbytek košilí, které se mu válely na posteli, zase pověsil na ramínka a vrátil zpět do skříně.

,,No a teď vážně, s kým jdeš? Se Smithem už přeci nejsi nebo jo?'' podivil se Anthony a podepřel si bradu rukou.

,,Nejsem,'' zamumlal Terry, ale na Anthonyho se neotočil. Rozchod se Zachariášem ho sice nedostal tolik, jak by nejspíše měl, ale nemohl popřít, že by ho neměl rád, měl a moc, ale s Harrym se to nedalo srovnat. Stačilo, aby byli spolu v jedné místnosti a Terryho napadalo milion možností, co by spolu mohli dělat.

,,Tak kdo je teď ten...šťastný?'' mrkl na bruneta Anthony a nepochyboval o tom, že mu to nakonec Terry stejně řekne. Už od prvního ročníku si tihle chlapci byli poměrně blízcí, takže si stejně vždycky nakonec řekli všechno.

Anthony byl první člověk, který o Terrym věděl, že je gay. Dokonce ani doma to o něm nikdo nevěděl a než s tím Terry vyšel na světlo, rozhodl se to říct Anthonymu, protože mu ze všech lidí věřil nejvíce. A jak na to tehdy reagoval? Terry nemohl být spokojenější, dodnes si přesně pamatuje, co mu na to odpověděl:

,,No gratuluju a teď mi laskavě řekni, kde mám šálu, už hodinu ji nemůžu najít a to máme jít za chvilku do Prasinek.''

Ano, lepšího kamaráda si nemohl přát.

,,Jdu do Prasinek s Potterem,'' odpověděl po delší pomlce Terry a konečně se na blonďáka podíval. Ten jej pouze pozoroval se zkoumavým pohledem a prsty si poklepával na bradu.

Následně s sebou Terry cukl, neboť Anthony znenadání vyskočil z postele a přešel ke svému kamarádovi blíže, aby jej mohl chytit za ramena.

,,Ty víš, že mi bylo vždycky jedno, s kým se stýkáš nebo s kým trávíš čas, ať už to byli i lidi z jiných kolejí, ale nemyslíš si, že tentokrát je to krapet špatná volba? Když se teď tahá s Malfoyem?'' promluvil blonďák vážně a Terry mohl z jeho hlasu vyčíst obavy a nemýlil se. Anthony o něj měl vážně strach, protože mu Terry dost jasně vylíčil, co se tehdy stalo v knihovně a tak nebylo divu, že se o kamaráda bál.

Brunet pouze pokrčil rameny a smutně se zadíval na své prsty na nohou. Věděl to, až moc dobře, ale copak to jde, mít přestat zájem, když má s Harrym každou hodinu? Ne, nejde, opravdu ne a když si to vedle něj vznešeně vykračuje Malfoy, tak tím spíše ho to nutí Harrymu nadbíhat, protože nic by se nepřál více, než vidět, že v něčem nad Malfoyem vyhrál.