Jedna pro dva

1. kapitola

Pohled Anet

,,Mami a proč nemůžu jet na ten tábor?" zeptala jsem se už po několikáté na stejnou a tu jednu otázku.

,,Už jsem ti to několikrát říkala jedeme prostě na rodinnou dovolenou a ty tam jedeš s námi" řekla mi už trochu naštvaně mamka.

,,A musím tam s vámi jet?" zeptala jsem se s trochou nadějí v hlase.

,,Ano musíš Aneto. Je to rodinná dovolená, kde mají být všichni člené rodiny," řekla mamka.

,,Fajn a kdy tedy odjíždíme?" zeptala jsem se sklesle.

,,Zítra večer v jedenáct," řekla mamka a začala se věnovat své rozdělané práci.

Jen jsem se na ní naštvaně podívala a odešla do svýho pokoje.

Otevřela jsem dveře a vešla do pokoje. Přešla jsem k posteli a padla na ní.

Můj pohled mi padl na plakáty vylepené na zdem mého pokoje.

,,Co mám dělat? Co byste dělali na mém místě vy, Marcusi a Martinusi?" zeptala jsem se do ticha pokoje.

Pohled Martinuse

,,Tinusi! Máš už všechno zabaleno?" vtrh mi do pokoje Mac.

,,Ano mám, a příště bys mohl aspoň zaklepat, Macu" řekl jsem Marcusovi už automaticky.

,,Sorry brácha," řekl Marcus a posadil se na mojí postel.

,,Potřebuješ něco?" zeptala jsem se trochu podrážděně.

,,No, chtěl jsem se jen zeptat, jestli se těšíš na tu dovolenou?" zeptal se mě trochu nejistě.

V poslední době jsme se moc nemuseli. Dělali jsme si naschvály, hádali se spolu a nemohli být spolu v jedné místnosti. Prostě puberta.

,,A víš že docela jo? Bude to skvělý být v jinný zemi bez převleku a bez ochranky," řekl jsem mu upřímně.

,,Jo, tak to je škvělý," řekl a odešel pryč.

Potom co Marcus odešel jsem se znova začal věnovat balení.

Ahoj všichni!
Vítám vás u nový knížky. Doufám, že se vám líbí. Do komentářů mi prosím napište, jak se vám zatím knížka líbí.

Vaše Katte