2a

247 9 0
                                    

Přišla blíž k mřížím. Tak moc chtěla jíst večerní jídlo. Ubohý experiment 248 dostala ránu po hlavě znovu. "Zeptám se naposledy! Jaký jsi měla sen?" Zeptá se doktorka rozzuřeně. 248 se na doktorku podívá a tiše pronese "Zlý". Žena v bílém plášti se zašklebila jako by byla něco víc než ubohá 248. "O čem se ti zdálo?" Zeptá se a připravuje si tužku a papíry. "O smrt" řekne 248. Byla to pravda. Jenže to co 248 nechápala bylo že přesně o to společnosti šlo. Na posledních testech jí nastimulovali tak aby mohly ovládat její podvědomí a sny. "Výborně a poslední otázka. Kdo jsi?" Zapsala si doktorka a otázala se jí jako každý den, celých pět let co tu pracuje. "Odpověz!" Praštila jí novinami když se jí nedostalo odpovědi. "A zvol správnou odpověď!" Dodala a znovu jí praštila. 248 si mnula hlavu. "Nic" pronesla do ticha po chvíli. Jenže se její tichý hlas ztratil v atmosféře cely. "Neslyšela jsem tě, ještě jednou!" Řekla doktorka a znovu jí praštila novinami. "Nic" řekla 248 o něco hlasitěji. "Výborně!" Pronesla doktorka uklidila noviny do tašky a vyndala z nich konzervu pro kočky. Otevřela jí a obsah konzervy vysypala na podlahu cely 248. "248 může? Zeptala se zubožená bytost. Doktorka přikývla a šla dál. 248 sebrala obsah vysypané konzervy a v pelechu ho snědla. Teď měla čas na spaní, nebo alespoň přemýšlení, ikdyž většina věcí jí nedocházela. Přemýšlela co by dělala kdyby nosila bílí plášť jako doktorka. Mohla by někoho mlátit tou rulickou z papíru? Pomalu 248 začaly padat víčka a propadala se do snů. V poslední době si tu prochází jen bolestí. Kdyby se schovala od bolesti nemusela by žádnou zažít. Tato myšlenka jí v hlavě kolovala stále a stále dokola. A příští ráno na testech se jí žaludek obrátil třemi kotrmelci. Když přišli k její cele připevnili jí obojek a šli na ranní testy jak bylo zvykem. Ihned po procházením několika chodeb a zatáček jí uvítal ve své laboratoři malý vousatý doktor. "Sedni si do toho křesla!" Poručil jí ale když zrak 248 spočinul na onom křesle věděla co bude následovat. Vybavili se jí vzpomínky na bolestné elektrické šoky. Začala plakat a protestovala si na křeslo usednout. Její nehty díky pokusům a implantátům byli vlastně drápy a jakoby dostaly svůj rozum a zatnuly se do paže jednoho z můžu z ochranky kteří jí sem přivedly. 248 došlo že se může dostat do pozice jako doktorka!

Využít chvíle a utéct jdi na kapitolu 3a
Využít chvíle a vrátit ty roky utrpení jdi na kapitolu 3b

Došlo k menším úpravám... Nevím jestli to bude nějak každý druhý měsíc ale možná se přemůžu a budou kapitoly častěji takže se pokusím je sepsat do jednoho měsíce, myslím že to bude stačit 😅 tohle berte jako něco pozitivního na nový pekelný rok😉

Experiment 248 (Zvol si příběh) ✔Where stories live. Discover now