Její sprcha byla
hřeb společenského večera.
Kolem půlnoci se svlékala
a hrála si na žebra.
A na to pod nima.
Sprchovala se horkou vodou
a s šupinkami kůže,
stékala z ní každou kapkou
všechna lidská tíže.
Někde mezi jejími plavými vlasy
a lahví šamponu
se ukrývala trocha nahý krásy
bez pardonu.
Falešně si zpívala
ty samé písničky
a někdy vymýšlela
vodou zapomenutý básničky.
Ventilací si tiše broukala
s velkýma pavoukama
a ty malý uspávala
nereálnýma pohádkama.
Ze sprchy vycházela
jako na Sibiř
přes to do pekla
To měla stokrát blíž.
Na zamžené zrcadlo.
si kreslila úsměvy.
Ale kolik jich bylo,
To nepoví(m).
KAMU SEDANG MEMBACA
Hořkosladké
PuisiProtože káva je pořád hořká a básničky stejně sladký. - - - - - - - - - - - - - Tahle nekonečná sbírka bude rozhodně hořkosladká, špatná a hlavně- nekonečná. Taky se přiznávám, jsem stejně špatná, jako má sbírka, protože kradu ilustrace z netu. What...
