Zapomenutý ostrov (ff)

2

Max: Hned co se ráno probudím tak začnu budit i ty tři spáče "Vstávat!Už je ráno."

Tom: Začnu se probouzet z naší trojice jako první "Proč nás budíš?Vždyť teprve vychází slunce."

Max: "Dinosauři se probouzí se svítáním takže pokud nechcete být uloveni tak radši vstávejte.Vy totiž nebudete bráni jako lidská mláďata." odpovím

Petr: "Jak to myslíš Max?" zeptám se když už chviličku poslouchám jak se ti dva baví o dinsaurech

Max: "Myslím to tak jak to říkám.Já vyrostla a byla vychována raptory a tudíž mou existenci tady dinosauři respektují.Považují mě za mládě.Bíložravcům nevadím jelikož jim většinu potravy nechávám jelikož nejím listy stromů a keřů.Avšak u masožravců to mám složitější ale i tak mě nechávají žít." vysvětlím

Nick: "A jak budou vnímat nás?" zeptám se na docela důležitou věc

Max: "To nevím.I já vás moc neznám." pokrčím rameny "Když mě nebudete poslouchat tak z vás bude potrava pro dinosaury.Navíc abych pravdu řekla tak mě se ty vaše věcičky moc nelíbí a nemám daleko od toho vás napadnout" ukážu na zbraň kterou Nick drží

Nick: "I ty máš zbraň.Luk a šípy jsou taky zbraň." namítnu a i když chci dál něco namítat tak sklapnu abych se nestal terčem

Max: Natáhnu luk se šípem a mířím na Nicka "Zmlkni nebo tě zabiju!Nemám žádný důvod zrovna tebe chránit."

Tom: "Nicku odvolej to!Jinak tě ona nebo ten raptor zabijí.Tenhle ostrov zná mnohem líp než my." zastanu se Max

Petr: "To je pravda.Potřebujeme její ochranu tak přestaň se s ní hádat." řeknu přísně

Nick: "Fajn.Omlouvám se." odpovím

Max: uklidím luk a šíp "Omluva přijata ale dávej si pozor na jazyk" podívám se na petra s tomem a s menším pousmátím řeknu "Tak jdeme.Nesmíme se moc rozdělovat." vydám se jedním směrem

Petr+Tom+Nick: následujeme Max a sledujeme kudy jdeme

Max: dávám na ně pozor a vždy když se zastaví tak trpělivě na ně čekám

Tom: "Max?Co je tohle za bobule?" zastavím u jednoho keře a ukážu na bobule

Max: "Proč je neochutnáš?Jsou dobré a jsou k jídlu." odpovím mu

Petr: "Znamená to že jsou jedlé?" utrnu jednu z nich

Max: "Ano jsou.Dodávají energii." odpovím a jednu si utrhnu a hned se zakousnu

Tom+Petr: napodobíme max a musíme uznat že je to fakt dobré

Nick: "Vypadají ale divně" okomentuji tvar a barvu bobulí

Max: "Nevím jak to u vás vypadá takže ti nemohu na to nijak odpovídat avšak tyto bobule vyhledávám každý den takže se není čeho bát"

Když všichni dojedli na posilněnou tak Max provedla trojici částmi kde se převážně vyskytují býložraví dinosauři.Nick,Tom a Petr si mohli některé až pěkně zblízka prohlédnout a objevovat tak něco nového co se nikde jinde nikdo nedozví jen tak.

Tom: "Vůbec nelituji toho že jsem sem letěl a že jsem tě poznal Max." řeknu najednou když pozorujeme diplodocuse jak jí zrovna nějaké listy ze stromu

Max: "Jsem ráda že toho nelituješ" usměju se

Petr: "Je to velice naučné a inspirující místo.Nikdy bych neřekl že něco takového může existovat.Lidi podobní nám si už dlouhé generace myslí že dinosauři už jsou jen ve filmech a knihách ale ty jsi nám dokázala že to tak není"

Max: "Můžete mi vyprávět o tom jak to vypadá u vás?Já už vám část ostrova který považuji za svůj domov ukázala ale tím jak furt vy tři mezi sebou povídáte i o věcech co neznám tak mě to začíná zajímat.Chtěla bych vám trochu porozumět."

Tom: "Bylo by fér kdyby jsi se i ty dozvěděla něco jiného než je tento ostrov.Dlužíme ti to za to co pro nás děláš" řeknu po chvíli a začnu jí vyprávět o tom kde my žijeme

Nick+Petr: občas něco v tomově vyprávění a popisování doplníme ale jinak vypráví jen on

Max: Naslouchám vyprávění od toma než nastane večer a my všichni se rozhodneme ulehnout aby jsme zítra pokračovali v prohlídce ostrova

Ták tady to utnu.

Snad se líbilo a u další kapitoly čááááááááááu :D