Ahoj, jmenuji se Bella. je mi 16 let a rodiče mi před dnem řekli že se budeme stěhovat. Svůj domov miluji a nechci mít nový. mám tu mojí nejlepší kamarádku a my se budeme stěhovat.
Balila jsem si věci, když v tom mi do pokoje vběhl bratr. ,,Bello, mám ti vyřídit že nám rodiče neřeknou kam se budeme stěhovat." řekl mi vesele bráška Martin. je mu 10 let. Miluje překvapení a hlavně v toto stylu kdy neví kam jedeme(např. na výlet). Martin z mého pokoje odešel a zavřel za sebou dveře.
Další den k nám domů přijeli stěhováci, naložili sbalené krabice s věcmi a odjeli směrem k našemu budoucímu domu. My jsme nasedli do auta a jeli za nimi. Přijeli jsme na Šumavu. ,,My budeme bydlet v přírodě?" vyděsila jsem se. Měla jsem se stěhovat z Prahy někam na venkov? ,,Neboj budeme bydlet na konci menšího městečka a věřím že se ti tam bude líbit." uklidnila mě mamka.
,,Tatínku jsi v pořádku?" zeptal se Martin. ,,Jenom se mi trochu motá hlava"odpověděl mu táta. ,,A nemám tě vystřídat v řízení vystřídat?" zeptala se ho mamka. ,,Ne to je dobrý" odpověděl
Jeli jsme když tatínek najednou naboural.
Probudila jsem se až v nemocnici. Seděli u mě dva doktoři a něco si povídali. Jeden ke mně přistoupil a řekl ,,Měli jste autonehodu, naštěstí se nikomu z vaší rodiny nic nestalo. Budeme si vás tu však nechat chvíli na pozorování."
Když nás pustili z nemocnice, už jsme konečně jeli do našeho nového domova. Dům byl nádherný a zahrada byla ještě hezčí. Za domem bylo krásné průzračné jezero kde nikdo nebyl.
Vybalovala jsem si věci v pokoji a když jsem měla hotovo napadlo mně, že se půjdu vykoupat do jezera za našim domem.
