Pomalu ale jistě jsme se blížili k mému novému domovu. Ten náš řidič je opravdu dobrej chlap: Slyšel jsem, že Caroline je nejlepší dětský domov, vyhrála jsi: tak se jen pousměju a odpovím: Nevím jestli toto celé je výhra: Na to řekne: Víš, třeba budeš mít pak v životě zas víc štěstí a já ti ho přeju: To mě rozveselilo, na to že mě moc nezná dokáže dobře povzbudit.
Už vidím Caroline, je to takový , nevím jestli malý ale ani velký, žlutý baráček, s hřištěm , altánkem a zahradou. Opravdu hezké. Jen jsem zahvízdla, protože z televize jsem slýchala jen jak jsou dětské domovy chudé. řidíič říká: Líbí se ti že? : Pokývnu a řeknu: To ano, snad tam budou i milí lidé: Běžela asi aktuálně jeho oblíbená písnička , protože si zpíval , a zpíval docela hezky.
Dorazíme před bránu , řidič zazvoní a přijde vysoká, hubená žena ve žlutém oblečení a blond vlasy, za ní vidím pobíhat asi 5 maličkých dětí a jeden kočárek. Usměje se na mě a řekne: Ty jsi Sofie že? Ráda tě poznávám, já jsem Karolína: Podává mi ruku a já odpovídám: Ano jsem Sofie, já Vás také ráda poznávám:
Vejdeme dovnitř, řidič na stůl položí jen moje prášky , žádný jiný věci nemám.Odejde a my s Karolínou zůstaneme samotné. : Sofie, moc ráda bych kdyby se ti tady líbilo, proto ti to tu ukážu, samozřejmě jsem ti už připravila pokoj. A ještě kdyby jsme si rozuměli.: Zakývu. : Dobře takže teď jsme v kuchyni, to jsi asi poznala, pojď se podívat do obýváku/herny, řikej tomu jak chceš, tady je televize a hračky,můžeš zde trávit svůj čas: Procházíme chodbou ke schodům: Nahoře jsou pokoje a koupelna, tvů pokoj jeee.. aa tady, jelikož už jsi starší, pořídila jsem ti mobil, snad se ti tvůj pokoj líbí, a koupelnyy.... jsou rozdělené na holky a kluky, ale asi víš, že malé děti to nerespektujou , tak jim to třeba vysvětlíš: Zasmála jsem : Ano ráda vám s nima pomůžu, jen kam budu chodit do školy?: pousměje se: Na to bych zapomněla, vidíš jak jsem mimo ? :D , bude vás pokaždé vozit osobní miniautobusák, nastupuje se v 7:55 , a do školy se jede do města, anastupuješ tam za 2 dny :
Jdeme ven a tady pobíhají děti, tak se Karolína začne starat o ně , tak jdu do pokoje , má takové starorůžové zdi, což se mi líbí, postel s bílým povlečením a medvídkem :D!! Uuu, mno .. pak je tu skříň a notebook. Opravdu hezký pokoj , malinkej ale stačí.
Sejdu dolů a zastaví mě Karolína , že musíme jít vařit oběd( Je Neděle). Kolem nás proběhnou malé děti směrem do kuchyně. Zasměju se a zeptám se co budeme dělat: Dneska vaříme palačinky, děti chtějí každou neděli to co si vyberou, chci jim dát trošku volnosti: Olíznu se a taky se rozběhnu do kuchyně.
Společně to všichni připravíme, já dělala ty nebezpečné činnosti jako je krájení a do těsta dávala vajíčka , aby tam dětem nespadla skořápka, Karolína stojí u plotny.
...................................................................................................................
VOUS LISEZ
Tak trochu špatný den
Mystère / Thrillervaruji ji vás že tento příběh by pro někoho mohl být morbidní a mohl by mě zažalovat pro šíření požadavků pro zabíjení lidí..fajn c pohodě :D prostě zda nechcete tento příběh číst z důvodu že se ho bojíte nebo prostě holly bible je meine friend #ger...
