older sister

epilog

„Zlato, chyběla jsi mi," zamumlal Radim, když ji držel pevně v objetí.

„Nevím, jak dlouho to takto ještě zvládnu, Radime," odpověděla dívka a opatrně na něj koukla.

„Tu vzdálenost?" zeptal se opatrně.

„Jo, nejradši bych tě měla pořád u sebe, nafurt, ale vím, že to nejde," řekla a sklopila zrak.

„Chceš se rozejít nebo jak to mám chápat?" pošeptal a chytil ji za bradu, aby ji donutil se mu koukat zpříma do očí.

„N-nevím, miluju tě, ale nezvládnu to být od tebe tak daleko," odpověděla.

„Fajn, ještě sice nejsou Vánoce, chtěl jsem ti to ukázat a říct všechno až přiletíme, ale to už by mohlo být pozdě," začal a vytáhl z kapsy telefon na kterém něco hledal.

„Co se děje?" nechápala.

„Celý tři týdny co jsem na tebe teď neměl čas jsem dělal tohle," řekl a ukazoval jí fotky moderně zařízeného bytu.

„Počkej, chceš jako říct," začala.

„Chtěl jsem ti navrhnout, aby ses za mnou přestěhovala, začal jsem ti to domlouvat i se školou u nás na Univerzitě, protože jsem doufal, že mi nedáš košem," usmál se a čekal na její odpověď.

„Já, nevím co na to říct," pošeptala.

„Je to jednoduchý, buď ano a nebo ne, nic mezi tím," odpověděl.

„Tak jo," pousmála se a objala ho.

„V tom případě, krásný Vánoce, Anet," špitl a políbil ji.