mrs. Ilvermorny

1. Kapitola - Odbor záhad a problém číslo jedna, dva, tři?

Nebylo úniku. Byli všude. Neustále se zhmotňovali a poté opět mizeli v černém oblaku kouře. Pořád jsme pálili proti kouzla, i když to pro nás vypadalo vážně beznadějně. Čas se zdál pomalejší a pomalejší. Chvílemi se nedělo vůbec nic a pouze udýchaně klusali mezi regály s věštbami dál k východu v děsivě ponuré a tiché místnosti. Vedl nás Harry, který k prsům tiskl svou kletbu, kterou nehodlal nikomu vydat, a která nám měla dopomoci k tomu, abychom věděli, jak porazit Pána Zla.Z myšlenek mě probral, až náraz do mého nejlepšího kamaráda. Automaticky jsem začala couvat jako celý zbytek party. Byli jsme obklíčeni. Kolem nás se objevily postavy celé v černém, takže by splývaly s okolím, kdyby neměly přes obličej zdobenou stříbrnou masku. Smrtijedi. Nervozita dovršila maximálního bodu, stejně jako strach. Všichni jsme pevně tiskli hůlky ochotni ji okamžitě použít. Nikdo nevydal ani hlásku. Oni čekali na rozkaz a my na důvod, proč použít nějaké zaklínadlo.Nakonec přeci jenom šel jeden z temných postav blíže k nám. Těkala jsem pohledem z jednoho na druhého a čekala jakýkoliv impulz z jeho strany, ale vůbec nic se nedělo. Místo toho klidně promluvil.„Nebuď hloupý, Harry Pottere," ozvalo se od Smrtijeda, který stál jen pár kroků před Harrym. Natiskli jsme se k sobě zády, takže každý měl výhled do jedné z uliček a pouze Harry viděl Smrtijeda, který u něj byl ani ne metr. Zůstávali klidní, oba dva. Zvedl hůlku a Harry okamžitě udělal taktéž, osoba před ním se jenom hlasitě uchechtla. Místo toho, aby zaútočil, jenom mávl před svým obličejem a jeho maska se rozplynula do okolí. Před Harrym stál Lucius Malfoy. „Dej mi tu věštbu a my vás necháme jít," pokračoval a rukou pokynul na své kumpány. Všichni jsme tušili, že tak snadné to nebude a že nás stejně zabijí, takže jsme všichni stále mlčeli, i když převážně mluvil na Harryho. Pevněji jsem stiskla hůlku. Pěst mě začala svrbět a pouze jsem čekala na pokyn od něj, jak jsme se domluvili. Nečekala jsem dlouho a on křikl: Teď. Okamžitě jsem vypálila zaklínadlo Mdloby na tebe na Smrtijeda přímo přede mnou. Stejně jako zbytek. Využili jsme okamžik překvapení a opět utíkali jako o život, protože o ten nám právě šlo. Bloudili jsme v chodbách Odboru záhad a netušili, co dělat, ani kam jít.„Blbá věštba," utrousila jsem nakonec. Nikdo mi neodpověděl, ale jejich výrazy mluvily za vše. Chvílemi jsme běželi všichni dohromady. Poté zase já jenom s Harrym, poté sama. Ale neustále jsem vymýšlela nové a nové protikouzla, proti jejich drastickým kletbám. Každý se bránil po svém, ale dalo se poznat, že nebezpečné a zakázané kletby jsou silnější než kouzla, které známe my. Už opět jsme se srazili a Smrtijedi nás dohnali. Ani nespěchali. Pouze šli pomalým krokem k nám. Všechno jsem měla zamlčené a přišlo mi, že se čas opět zpomaluje. Zahlédla jsem Ginny, jak vykřikla kouzlo, které začalo shazovat jednotlivé věštby z regálů přímo na ně. Opět jsme se rozeběhli. Konečně jsme zahlédli dveře a vyskočili. Díky Harrymu jsme si nerozbili nos a měli jsme hladké přistání.Začal hrozný zmatek. Všude jsme viděli pouze šmouhy černého kouře. Začalo mi bušit srdce. Všichni jsme si lehli na zem a snažili se čehokoli držet. Kroužili kolem nás jako supy. Zahlédla jsem, jak najednou zmizel Neville, hned po něm Hermiona a Ron, nakonec i Ginny a Lenka. Pak jsem byla sama vtažena do víru a teprve pak se konečně zastavil svět. Ovšem přímo na krk mi mířila hůlku jednoho ze smrtijedů. Nepoznávala jsem ho. Ovšem mí přátelé na tom byli stejně. Až na Harryho, který stále byl uprostřed vedle oblouku, který tiše našeptával jako vítr. Zmateně se rozhlížel kolem, jak každý smrtijed má jednoho z jeho přátel. Když spočinul pohledem na mě, tak jsem se usmála, abych ho uklidnila, že to je v pořádku, že my jsme sem chtěli. Před ním se opět zhmotnil Lucius.„Vážně sis myslel, že nás dokáže porazit parta puberťáků?" ptal se nevěřícně. Mysleli. Proběhlo mi hlavou. Mysleli jsme si, že dokážeme utéct i s věštbou. Jenom rozostřeně jsem slyšela, o čem se baví. Hlavou mi projížděla nesmírná bolest. Po frekvencích se vracela a vracela. Až najednou úplně ustala. Opět jsem otevřela oči a zahlédla, jak Harry předává onu věštbu.„Harry, nedávej mu ji!" vykřikla jsem společně s Nevillem. Pak se vše změnilo. Začal vát vítr a začaly se zde zhmotňovat nové postavy. Fénixův řád. Celým tělem mi projelo vzrušení. Vedle Harryho se objevil Sirius, který okamžitě odzbrojil Luciuse a začal mu nadávat. Zbytek se objevoval rychleji a rychleji a my jsme byli volní. Schovala jsem se ke zbytku a posílala zaklínadla z úkrytu.„Neee!" vykřikl Harry. Jeho výkřik prořízl vzduch, jako kdyby ho na nože brali. Vyděšeně jsem se na něj podívala. Svíjejícího se Harryho svíral v pevném objetí Remus a něco mu šeptal, ale Harry jako smyslů zbavený ječel dál, pak jsem pochopila, proč ječí. Jediná jeho rodina, jediný jeho podpora a zázemí se pomalu ztrácel v onom oblouku, který se majestátně tyčil uprostřed místnosti. Byl mrtvý. Došlo mi. Harry přišel o celou svou rodinu.„Zabila jsem Siriuse, zabila jsem Siriuse," slyšela jsem vyzpěvovat si Belatrix Lestrange, který vesele tančila pryč. Vyběhla jsem za ní, ale cestou mě srazil Harry. Stihl na mě jenom zavrčet, že tohle je jeho boj a zmizel ve dveřích jako ona. Nemohla jsem dlouho otálet a opět jsem se musela bránit, protože zbytek Smrtijedů se očividně probralo a začalo útočit s novou vervou.Pak vše přestalo. Všichni Smrtijedi zmizeli a stejně tak jako lidé z Fénixova řádu. Nečekala jsem ani chvilku a běžela do dveří, kudy zmizela jak Siriusova vražedkyně tak Harry. Opět jsem sýpala a mě došlo, že si budu muset zlepšit kondičku. Doběhla jsem do hlavní části Ministerstva kouzel a všude kolem byly prázdné krby, které se používaly k přepravě. Brumbál seděl u Harryho, který se svíjel jako had, který pozřel něco, co ho pomalu vraždilo zevnitř. Chvíli jsem vůbec nerozuměla, dokud jsem nezaslechla své jméno.„Takže ty si myslíš, že tahle mě přemůže?" optal se syčivý hlas a následně se chladně zasmál. „Charlie Barlow," okusoval mé jméno a sykotem ho poslal po celé chodbě. „Její rodiče jsou velmi mocní, pravda, stejně jako její bratr," pokračoval. „Pochybuji, že zůstane na živu déle, jak dva měsíce. Jsem si jist, že Loganovi nebude dělat žádný problém zabít zrádce," ukončil sykavě svůj monolog. Vyděšeně jsem koukala na Harryho, který mluvil ke mně. Mluvil Voldemortovým hlasem. Jeho oči neměly žádnou barvu a pouze se svíjel, ale očima... těmi stále lpěl na mě. Opět se dostavila šílená bolest hlavy. Třeštila jako by se mi uvnitř lebky roztříštila skleněná nádoba a její střepy se zarývaly zevnitř a sjížděly po okrajích.A pak se to stalo.Opět jsem stál v místnosti s obloukem a pod hlavou mi držel hůlku můj bratr. Můj milovaný bratr, který mě z celého svého srdce nenáviděl. Můj bratr Logan, který uznával jedinou osobu na této planetě. Voldemorta. Předtím jsem si nevšimla, kdo mě drží, ale nyní jsem si všimla jeho prstenu s erbem naší rodiny. Dělo se to znovu. Harry stál uprostřed a dohadoval se s Luciusem. Ostatní mí přátelé stáli v kruhu a pod krkem měli též hůlku ostatních smrtijedů. Teď jsem poznávala narůžovělé vlasy mé matky, která hrubě držela Ginny Wesleyovou. Mého otce, který nosil brož, který držel Hermionu Grangerovou, kterou držel mnohem drsněji než jiní. Hermiona byla z mudlovské rodiny a to pro ně bylo nepřijatelné. Zavrhli mě, protože jsem v Nebelvíru. Zavrhli mě, protože se bavím s kouzelníkama z milovského světa. Opět jsem koukla do středu místnosti, kdy Harry předával věštbu. Nesmí, zabijou nás dřív, než přijde Fénixův řád! Panikařila jsem. Nakonec jsem vykřikla ve stejnou chvíli jako Neville, ať to nedělá. Hned se zviditelnila naše pomoc. Sirius. Hlavou mi kmitala jedna myšlenka za druhou, ale než jsem se stihla dostat k Harrymu, už se opět rozplýval do oblouku, který našeptával celé místnosti.Bum.Trefil mě Logan. Začala jsem se bránit a posílal proti mně další a další kletby. Harry tam potká Voldemorta. Musím mu pomoci, nemůže ho zase posednout. Běželo mi hlavou jako na běžícím pásu.Glacius. Pomyslela jsem se a namířila na něj hůlkou. Logan nevěděl, co proti němu posílám, a tak celý zamrzl. Otočila jsem se a rozeběhla se ke dveřím, za kterými Harry momentálně bojuje s Lordem Voldemortem. A vrazila jsem do otce. Opět jsem se otočila, ale to byla už matka i s Loganem ve víru černého kouře.„Nikdy jsem z nikoho nebyl tak moc zklamán jako momentálně z tebe. Nemohu tě již ani nezývat dcerou,"„Nikdy jsi mě nenazýval dcerou," odsekla jsem tiše, ale nic z toho neslyšel, protože také se rozplynul. Stejně jako celý zbytek osob. Odložila jsem rodinné problémy stranou a běžela na pomoci Harrymu. Hlavou jsem si projížděla všechny zaklínadla, která by mi přišlo vhod. Odhodlaná se prát a zachránit ho.Přišla jsem do úplně stejné scény. Harry se svíjel na zemi, měl skelný pohled a bolestně zaťatou čelist. Nad ním seděl Brumbál a mumlal mu neustále do ucha. „Takže ty si myslíš, že tahle mě přemůže? Tohle byl tvůj velkolepý plán s Brumbálem?" optal se syčivý hlas a následně se chladně zasmál. Zarazila jsem se. Tohle minule neříkal. Jak jakože s Brumbálem? Jaký plán? „Charlie Barlow," okusoval mé jméno a sykotem ho poslal po celé chodbě. „Její rodiče jsou velmi mocní, pravda, stejně jako její bratr," pokračoval. „Pochybuji, že zůstane na živu déle, jak dva měsíce. Jsem si jist, že Loganovi nebude dělat žádný problém zabít zrádce,"„Jsi slaboch," bylo jediná věc, kterou jsem rozuměla z toho, co říkal Harry. Za mě se dostavil zbytek naší party. Hermiona mě chytla za ruku a stiskla mi ji. Jí jsem se vždycky se vším svěřovala a ona alespoň tušila, jak se asi teď mám vůči mé rodině, která mě ze všeho nejvíc nenávidí. Ještě více než mudly. Harryho tělo se prudce převrátilo na záda a kolem něj se objevil vír, ve kterém se objevil sám Lord Voldemort. Hned na to se objevil Kornelius Popletal a jeho nejbližší.„On se vrátil," zašeptal pouze.