V dobách, kdy už jsem si začínal myslet, že je tento barák nadobro opuštěn a že mě čekají léta, možná staletí absolutního ticha a prázdna, do domu znovu někdo přišel.
Z návštěvníka jsem měl smíšené pocity. Napůl jsem měl radost, že tu nejsem úplně sám, i když jsem předpokládal, že jde zase jen o tvého otce, a napůl jsem měl pocit, jako kdyby tahle osoba narušovala moje soukromí, můj dům.
Všechno ale nabralo poněkud jiný směr, když návštěvník došel do horního patra a do tvého pokoje.
Tím člověkem jsi byl ty.
VOUS LISEZ
Fade Out [CZ Laughing Jack fanfiction]
Nouvelles"Pop goes the weasel", zněla stará melodie, a ozývala se v hlavách obou dvou dlouho poté, co dohrála...