Vlčí chyba

Kapitola jedenáctá

Černý vlček ihned vystartoval za jeho učitelkou. Stůj co stůj jí musím dohonit. Pomyslel si. To se však snadno řekne než udělá. Jeho černé nožky vyvinuly co největší rychlost jakou dokázaly. I to však nestačilo.

K jeho štěstí však Sherill začala nepatrně zpomalovat, až přešla do úplného klusu. Ale to byla už skoro u plamenů, z nichž sálalo obrovské teplo, jež Stín pociťoval i na pláži.

Černý vlček přidal, až na jeho citlivém nose cítil srst ocasu Sherill. Toho povzbudilo ještě víc. Na poslední chvíli chňapl po jejím ocase a vší silou zaryl drápy do země.

,,Kdo!? Co!? Hej! Pusť to!" Rozkřikovala se Sherill, aniž by viděla narušitele jejího běhu.

Když se však otočila a spatřila mladého vlčka, vysmykla mu ocas z tlamy, klidně si sedla a jako nic si začala si olizovat tlapku.

,,Co tu chceš?" Zajímala se jemně Sherill a svým žhnoucím pohledem propalovala svojí tlapku. Bylo jí to velmi trapné, nýbrž právě teď  by zkončila ve vařících plamenech. A Stín, mladý vlček, jí vlastně zachránila. ,,A... díky." Vyrazila ze sebe přiškrceně.

Stín pokýval hlavou ze strany na stranu a olízl si čenich, aby zůstal stále vlhký. Nepříjemné teplo veškerou vlhkost na jeho čumáčku vysušilo. ,,Musíme jít." Poznamenal a chlácholivě olízl Sherill ucho, aby jí dodal odvahu.

Ta proti své vůli kývla a následovala černého vlčka.

~

Oba černí vlci se octli na prahu tábora, kde na ně již netrpělivě čekala celá smečka.

,,Kde si byl, Stíne?!" Vyjel hned na černého vlčka Tajfun.

Stín se pod jeho slovy skrčil a přímáčkl se co nejblíže k Sherill. ,,Starej se sám o sebe." Zavrčela na něj pohotově jmenováná vlčice a konejšivě Stína olizovala mezi ušima, jako by to bylo ještě malé vlče.

Tajfun se něco chystal říct na jeho obranu, ale Alfa ho příkře přerušil. ,,Nemá cenu se hádat. Teď musíme opustit tábor." Pronesl. Celá smečka na něj vyjeveně zírala a mezi sebou se něco nespokojeně šuškala. ,,Ticho, prosím!" Přerušil nepříjemný šum Sagitt. ,,Tábor a naše teritorium opustíme ihned! Jinak by nás pohltili plameny, což nikdo z nás nechce. Rain a Angel pomohou Jewl a Ledovcovi s vlčaty, přeci jen jsou ještě malí, na dlouhé výpravy. Ostatní pomohou těm slabším. Já společně s Sherill, vezeme Betino tělo. Vedení přenechám na Tajfunovi, nezkalmej mne, Tajfune. Povedeš smečku kolem hor, směrem k obydlím dlouhých tlapek. Mělo by tam být prý území bez jiné smečky. Je ti to jasné?" Jmenovaný lovec okamžitě přikývl. ,,Dobrá. Sunny dohlédne na Stína, ano?" potichu si odkašlal a v rychlosti se podíval směrem jmenované hlídkařky, jež její oči číšily nenávisti.

,,A kdo bude teď Beta?" Zeptal se Hurikán a majestátně se napřímil.

,,To se rozhodne, až budeme na místě." Prohlásil Sagitt. ,,Musíme však postupovat rychle, oheň se blíží rychle. Nezbývá nám nic jiného, než přidat do kroku." Zkončil a mávl ocasem směrem k horám.

To byl pro vlky rozkaz vydat se na cestu. Donuceně se vyšvihli na tlapky a vydali se z tábora. Musíme však podotknout, že to ihned vzali svižným klusem. Ledovec jemně držel v tlamě Kožíška, a Jewl Zrzečku. Layla postrkovala Písečku, která umíněně běžela před hlídkářkou. A Angel láskyplně pozorovala, jak se Čeníšek odhodlaně žene kupředu. Sem tam však zakopl o přebytečný kamínek nebo se zamotal do svých vlastních tlapek.