A series of unexpected events

Prolog

Ticho v kostele přerušily varhany, které začaly hrát svatební pochod. Ve dveřích kostela se objevila postava mladé nevěsty. Všichni přítomní zatajili dech, při pohledu na její nádherné fialkové šaty, které výrazně obtahovaly její těhotenské bříško. Usmívala se, také bylo proč. Dnes si brala lásku svého života.

Polina stál u oltáře. Jeho oči se leskly dojetím nad krásou jeho budoucí ženušky. Kapesníkem si otíral slzy štěstí z tváře, zatímco Amy pomalu kráčela uličkou mezi lavicemi.

Všichni se šťastně a hrdě usmívali, až na čtyři mladé dívky se stejnými brýlemi, sedící vzadu v kostele, které se tvářily překvapeně a očividně přemáhaly ohromný výbuch smíchu. Ano, Amy měla svůj styl, ale ke kytičkovaným šatům, které jí sahaly jen po kolena, se provázek s peřím doopravdy nehodil. Nechápaly, jak se do ní mohl Polina zamilovat, i když jejich vztahu nechtěly stát v cestě. O to vtipnější jim však celá situace připadala.

Amy se pomalým, ale rozhodným krokem blížila k oltáři. Tvářila se jako sluníčko, její snoubenec na tom byl stejně. Byli neuvěřitelně šťastní. Dnešek bude den, kdy zpečetí svůj vztah. Položila si ruce na vypouklé břicho a došla k oltáři. S Polinou si pohlédli do očí a povzbudivě se na sebe usmáli. 

Napjatým tichem se nese zvučný hlas kněze. "Amálie Bitchaková, berete si Polinu Evim za svého právoplatného manžela?"