Love on the Farm ✓ | ShowHyuk

Love on the Farm - 2

Shownu

„Xukun, Xukun," vyjeknu, když se vrátím domů a povzdechnu si, když ten kluk zase není nikde k nalezení. Projdu velikým obývákem, z obou stran jsou francouzské dveře, a projdu jím na druhou stranu pozemku, kde jsou stáje a stodoly a ohraničené výběhy. Na druhé straně jsou pole a zahrada. S povzdechem si sundám červenou kostkovanou košili, když jsem se při práci zapotil a nechám si na sobě jen bílé tílko. Upravím si džíny a překročím menší plůtek výběhu prasátek. Projdu jím a poplácám jedno z prasat po zádech a projdu tudy do stodoly. Je to kratší než to obcházet a na nohou mám stejně holínky, tak mi nevadí chodit v bahně.

„A tady máš další flíček, to znamená, že jsi žirafa, žirafy mají taky hodně flíčků, ale já nevím, jaký druh žirafy jsi," zahihňá se dětský hlásek. „vidíš, tohle je žirafa, třeba je to tvoje sestřenice?" projdu kolem balíků sena a zahnu za roh a zasměju se. Malý chlapec, světlé hnědé vlásky a oblečení ani není vidět pod nánosem bahna. Seděl na zemi u krav, které u něj leželi a on jim po těle přejížděl malým autíčkem, zatím co jim ukazoval knížky. 

 „Xukun...to jsou krávy a né žirafy." zasměju se. Jmenovaný vypískne, jak mě nečekal a zahihňá se.

„Ale, tatínku, co když jsou to žirafy a tohle jsou krávy!" ukáže na knížku na žirafu. Odkašlu si a zakroutím hlavou.

„Pojď, je čas na jídlo a musíš se trochu učit, za dva roky už jdeš do školy," zasměju se a on nadšeně vypískne a skočí mi do náruče. Takže moje bílé tílko už není bílé. „no, nejdřív půjdeme do sprchy." Zasměju se a vtisknu mu pusu na tvář. Zatímco ho nesu domů, tak mi autíčkem přejíždí po obličeji. Odnesu ho na terasu a sundám si holínky. „Xukun," vyjeknu, když to neposedné dítě proběhne dovnitř se špinavýma botama a začne všude ťapat a pak hupsne na sedačku. Ještě, že na té sedačce mám potah, který dám do pračky. S povzdechem toho malého ďábla odchytím a odnesu do koupelny.

Je to těžké. Starat se o celou farmu sám, do toho se starat o tohle třeštidlo. Farma byla rodičů a já na ní pracoval už od mala, když jsem se oženil, moje žena nechtěla venkov ani cítit, a tak jsme se přestěhovali do města. Našim to nevadilo, oba byli zvyklí pracovat, jenže když táta dostal infarkt a zemřel tam máma řekla, že na tu farmu už nemá sílu. Dala ji na prodej a odešla žít ke kamarádce. Nechtěl jsem, aby farma zanikla nebo si jí koupil někdo jiný, když jsem si uvědomil, kolik vzpomínek by zaniklo. Vrátil jsem se i s manželkou a nově narozeným synem...jenže jí se tu nelíbilo. Já jsem pracoval od rána do večera. Oral jsem pole, staral se o zvířata a ve volném čase jsem opravoval dům. Pokládal střechu, opravoval plot a vyvážel jsem mléko a vajíčka odběratelům. Pár menších krámků od nás bralo mléko a vajíčka. Mé ženě se nelíbilo, že pořád jen pracuju, že ona se musí sama starat o domácnost a o Xukuna, který potřebuje hodně pozornosti. Přemluvila mě, že se s Xukunem vrátí do města a že sem bude jezdit na víkendy. Vyhověl jsem. Nechtěl jsem, aby se tu oba cítili špatně a já zatím mohl pracovat na tom, aby tenhle dům dostal nový nádech a pak jsme se sem mohli jako rodina vrátit a užívat si tu života. Jenže...to se nekonalo. Moje žena si našla někoho jiného a opustila mě i Xukuna. Dozvěděl jsem se to tak, až když mi volala sousedka, z bývalého bytu, že Xukun doma pláče celý den a že moje žena Soyeol je dávno pryč a že se ještě nevrátila. Když jsem přišel domů, tak byl dvouletý Xukun v hrozném stavu. Musel jsem hned do nemocnice, byl podvyživený, špinavý a nemocný. Nechal jsem se rozvést a jí jsem už neviděl. Vzal jsem Xukuna zpátky na farmu. Chtěl bych říct, že to zvládáme. Že jsme spolu my dva, a to nám stačí. Pravdou ale je, že už nemůžu. Pracuju od rána do večera. Večer se většinou vysprchuju a padnu na postel a spím. Nemám žádné volno a nestíhám to. Nevím, co mám dělat a jak se o Xukuna postarat.

„Hele a co kdybys dal inzerát, že hledáš opatrovatelku. Pohlídá ti Xukuna, uvaří a uklidí a ty se můžeš soustředit na farmu. Takhle se strháš a chytí tě infarkt jako tvého tátu a skončíš nejlíp v nemocnici a co bude s Xukunem." zadívá se na mě vážně Wonho, je to můj jediný kamarád, má farmu blíž k městu a jen pár zvířat, on se soustředí hlavně na obiloviny a kukuřice. Ale on je třetí v rodině, má dva bratry, takže na to není sám, a proto stíhá ještě malý krámek ve městě, kde prodává krmení a různé potřeby pro farmáře. Jezdí ke mně třikrát do týden a občas, když může tak Xukuna hlídá, když si jdu lehnout, když mě chytnou záda. Na to, že je mi 30, tak mě záda chytají jak sedmdesátníka.

„Když já nevím, je to v podstatě...nechat cizího člověka...hlídat mi syna a ...víš. jaký Xukun je, občas máš tendenci ho seřvat, ale ty i já víme, že on to nedělá schválně. Má to prostě, jak bych tři dny sám, když ho ta kráva nechala doma...něco se mu prostě stalo a on občas nekontroluje, co dělá. Navíc má k tomu hyperaktivitu, je jako tažný kůň, zapřáhnout ho před vůz, tak zorá deset polí...pokud ho neznáš, tak je lehké, aby ti ujeli nervy, navíc víš, že cizí lidi on špatně snáší. On si nejvíc rozumí s kravami, prasaty a koňmi," Povzdechnu si. „navíc, kde by bydlela, nebo by sem dojížděla?"

„Hele tak to zkus, napiš inzerát, pomůžu ti s tím, že musí mít pevný nervy a milou a přátelskou povahu, napíšeme, že tu poskytneš ubytování, ne? Hele, je léto, spoustu lidí hledá brigádu, spoj to ala s dovolenou. Budou si tu užívat na venkově, daleko od města, v klidu, můžou tu jíst pít a všechno, jediný, co chceš, tak je, aby vařili, uklidili a postarali se ti o syna, a ještě za to dostanou zaplaceno...já myslím, že by se ti někdo ozval, nemusí to být ani ženská...může to být kluk, Xukun má i s ženskýma špatný vztahy, kromě babičky, tak žádnou nevystojí, dokonce ani holčičky. Pamatuješ, jak tu byl Chanyeol s dcerkou...byla ještě mladší a Kun z toho byl v háji a plakal, jen co jí viděl. Hele, zvaž to, nebudu tě nutit." pokrčí rameny a začne mi vyskládávat barely benzínu, které si od něj nechávám dovážet do traktoru, a pár sazenic.

„Fajn." povzdechnu si a zadívám se do dáli na pastvu, kde se pasou krávy a Xukun na jedné z nich jede. Nemám o něj strach. Žije se zvířaty celý život a sám se tu zabaví, ví, že nesmí za plot a zvířata se o něj starají, jak o vlastní mládě. Ale potřebuje řád a na jednu stranu i pevnou ruku, která dohlídne na to, aby se z něj nestávalo vlčí mládě, ale člověk. Sedneme si s Wonhem k počítači a začneme psát inzerát. Říkám mu, co všechno potřebuju specifikovat, aby se nestal nějaký problém.

Pár dnů to trvá, než se někdo ozve, ale nakonec...nakonec někdo opravdu zavolá.

Lee Minhyuk. Zadívám se na uložené číslo v telefonu. Napsal jsem mu adresu a teď jen připravit Xukuna na to, že přijede někdo cizí.

„Broučku, dneska budeme mít návštěvu." pohladím ho po vlasech, když si spolu čteme na trávě pod stromem. Venku je nádherné teplo. Kousek od nás se prasátka chladí v bahně a krávy jsou zalezlé ve stodole.

„A koho?" zamrká na mě.

„Mh, přijede jsem takový kluk a bude nám tu pomáhat, mh?" začnu pomalu. Zamrká na mě a přikývne. „Bude tu za chvilku, tak co kdybych tě vykoupal, abys se mu ukázal jako čistý chlapeček, co ty na to," usměju se a on nadšeně přikývne. Se smíchem ho vezmu do náruče a sundám si triko, když ho položím do napuštěné vany. Nechám si na sobě jen džíny. Xukun začne cákat a já jsem rád, že jsem si to triko sundal. „Xukun, počkej!" zasměju se, když ho položím na zem a osuším a on si vezme kraťasy na hlavu a začne utíkat ven. Se smíchem se za ním rozeběhnu.

„U-Um, dobrý den." vypískne. Hned oběhnu roh baráku a zadívám se na Xukuna, který stojí u nohou nějakého kluka hádám, že je to ten Minhyuk. Zadívám se na něj a vytřeštím oči, když i on se na mě zadívá a jeho nádherné oči mě na chvíli uhranou, než si dokážu odkašlat. No, seznámení teda...nádherné.

„Omlouvám se." vypískne Xukun a rozeběhne se za mnou schovat.

„Dobrý den." usměju se na něj a dojdu k němu. Natáhnu ruku, abych si s ním potřásl.

„Dobrý den." špitne a zabodne pohled do země. No...to jsme asi nezačali zrovna nejlíp.