Phoenix

:8:..

Přikrčím se v očekávání rány, ale místo toho se ozve naštvaný výkřik a Rowan pustí moje zápěstí. 

"Co si o sobě myslíš, debile!" vykřikne Rowan. Opatrně se odvážím otevřít oči a následně je překvapeně vykulím. Mezi mnou a ním někdo stojí. Je ke mně otočen zády, takže mu nevidím do tváře. Překvapeně sleduji jak se Rowan napřahuje k další ráně, když v tom jej ta osoba zarazí tím, že udělá sotva postřehnutelný pohyb a Rowan už se drží za břicho a ustupuje.

"Dobře, dobře už ho nechám být." říká mezi sípavými nádechy a při tom se dívá té osobě se strachem do očí. Osoba pouze přikývne a vytratí se v jedné z uliček dříve, než jsem stihl poděkovat. Znovu jsem se podíval na předklánějícího se Rowana. Kdo to byl? Na nic jsem neváhal a rozběhl se za člověkem s kapucí, která mě pomohla. Škola počká...