Propadlík z hvězd

Loki pomaloučku otevřel oči. Hned poté se prudce vyšvihl do sedu a zalapal po dechu. Ruka mu vyletěla ke krku a on si uvědomil, že už není svírán zlatou rukavicí šíleného titána. Ulevilo se mu. Tedy jen do doby, než se kolem sebe rozhlédl, aby zjistil, že se rozhodně nenachází na lodi, která evakuovala Asgarďany..

Místo toho ho uvítal tmavý útulný pokoj. Takový, které by našel na zemi v každém lepším bytě. Postel byla pohodlná a na stolku stály lehoulince osvětlné digitální hodiny, které ukazovaly třetí hodinu ranní.

Loki se potom podíval na sebe. Na své tělo.

Tak trochu čekal, že najde svou zbroj. Nebo aspoň tmavou košili, kterou na lodi našel a ve které hodlal spát.

Místo toho se mu naskytl pohled na šedé kalhoty a tričko s nějakým nápisem. Obojí z pohodlného materiálu, ale rozhodně to nepatřilo Lokimu.

A posledním malý detailem byly vousy. Loki přece neměl vousy, tak jaktože je teď má?

Potom mu začalo pomalu scvakávat, co se stalo. Nebo spíš začal vytvářet teorie, které měl hlavu a patu.

Možná je tohle vše jen nějaká zvláštní iluze. Rozhodně ne Valhala. Možná ho zajali a teď s ním něco chtějí provést. Ale kdo? Thanos by mu nikdy takové pohodlí nedal. Jiní? Sotva. A už vůbec by to tady nevypadalo tak Midgarďansky. A proč měl sakra vousy?

Od teorií o únosu a vězení se dostal k těm, které se mu líbily trošku víc. Většina z nich pořád poněkud šílená, ale co?

Nakonec se mu nejvíc zalíbila ta, kde přežil Thanosovo uškrcení a propadl se jedním z mnoha portálů, které se ve vesmíru nacházejí. No a vzhledem k tomu, že jeho tělo nebylo dostatečně silné, přenesla se spíše jeho mysl někam na nějaké bezpečné místo. Do bezpečného těla. Tohoto těla. Které nosí tričko s popkulturními nápisy a má zlatavé vousy.

Jo to rozhodně dávalo smysl.

"To nejlepší, co se mohlo stát," zamumlal pomalu. Bál se, že má pořád něco s krkem. Přeci jen, když o něm posledně věděl, tak mu ho titán lámal na kousíčky.

Zavrtěl hlavou a vyhnal nepěkné vzpomínky pryč. A spolu s nimi i teorie, obavy a další věci, co mohly okupovat jeho mysl. Mezitím si také uvědomil, že je nesmírně unavený. Nejen on, ale i to tělo.

A vzhledem k tomu, kde se zrovna nacházel a co na sobě podle všeho měl, se rozhodl, že bude nejlepší, když půjde spát.

Ulehl opatrně zpět do postele a zadíval se na malou chvíli na strop.

"Nová šance?" zeptal se potichu sám sebe a potom zavřel oči. Jeho spánek nebyl plný snů. Naopak. Prázdný a černý a vysílený.

A možná proto se nevzbudil spolu s tělem a jeho pravým vlastníkem, když začal zvonit budík.

Tom ho otráveně vypnul jedním přesně mířeným plácnutím ruky a potom se posadil na postel. Čekal ho dlouhý den plný schůzek s herci a maskéry a agenty a taky režisérem. K tomu ještě potřeboval studovat scénář k seriálu a skoro vůbec se nevyspal.

Tohle měl být sakra dobrý den.

~~~

Po druhé, co se Loki probudil v tomto novém těle, se mu naskytl pohled na mnoho lidí, jak sedí kolem stolu a pročítají něco z hromady papírů. A on... respektive jeho tělo sedělo v čele toho celého stolu a aniž by Loki chtěl, nechtěl, nebo vůbec něco dělal, četlo fráze z vlastního štosu papírů.