venku svítí hvězdy
chci s tebou utéct
a líbat se ve slunečnicovym poli
cejtit tvý ruce na svejch zádech
tvůj dech na krku
všechno to je hrozný klišé
ale o tobě se básně píšou blbě
jako by se všechna poezie
vypotřebovala už na tebe samého
na tvý velký oči
kudrnatý vlasy
horký rty
ruce s dlouhými prsty
jejichž doteky doteď cítím
po celém těle
cítíš mě taky na sobě?
mý prsty na tvejch tvářích
můj jazyk ve tvejch ústech
mý nohy kolem tvýho pasu
chci tě zas cítit v přítomném čase
vůni slunečnic v nose
zvuky noci v uších
tvý dlouhý prsty na mejch bocích
a líbat tě po dlouhejch nocích
místo spánku
na co taky spát
vždyť pořádně snít
můžu už jen v tvym náručí
YOU ARE READING
poezie sebevražedné víry.
Poetryvíro moje zlatá neskákej prosím chci jen ještě vyznat lásku pár lidem co už tě ztratili dávno víro moje zlatá počkej ještě chvíli ještě jednu šanci mi vtiskni do zpocených rukou slibuju že tě nezklamu víro moje zlatá ještě neodcházej ...
