Bráško?! - w/Nik Tendo

*14*

,,No, super.. teď si sedli na druhej bar a objednal ji pití "pozorovala jsem je

,,Jde na to nějak pomalu "
Potichu jsem se zasmála a otočila zpět.

,,Hele, ví tvoje máma, že si tady? "koukal na svůj drink, který si neustále míchal brčkem

,,Asi ne.. ale Dan mě nějak zachrání. "

,,Nechceš se vypařit? "přiblížil se ke mě hlavou, že nás dělilo jen pár centimetrů

,,Kam? "stichla jsem

,,Někam "usmíval se
Podívala jsem se na Dominika a hned zase na Jakuba.

,,Tak jo "vzala jsem si věci
Objednal jednu celou Becherovku. Vzal mě za ruku a někam pomalu šel. Neustále se usmíval. Zastavil u nějaký řeky, kde šuměla voda, sem tam nějaká světluška, malej můstek a všechno, tak zajímavě osvícené. Ani nevím, že to v těch Pardubicích je. Sedl si na ten můstek. Sedla jsem si vedle něj a koukala do vody. Pod náma byli zrovna kameny a proudy vody. Občas se nějaká kapka vody dotkla mých nohou, které visely z můstku dolů.

,,Hele, jak to máte vlastně doma? "opřel se za sebou rukama

,,Já ani nevím.. vždycky je to hrozně divný. Bráchovi čtrnáct a dělá si co chce. Mě devatenáct a nemůžu pomalu vylézt občas z pokoje.. "hlasitě jsem povzdechla

,,Tak proč něco neřekneš? "díval se na mě

,,No, já se toho spíš bojím "neuvědomila jsem si a opřela se též.
Dotkla jsem se prsty těch jeho. Usmál se a vzal mě za tu ruku. Dívala jsem se mu neustále do očí, než mě vyrušila zpráva na mobilu. Pustila jsem mu ruku a podívala se kdo.

Zprávy-
Brácha; Kde zas jsi? Máma se nemíní posrat a já už nemám výmluvy 😑
Já: Jsem s Jakubem, nemůžeš to prostě nějak zakecat??
Brácha: Ne, už je hnusná i na mě 🖕
Já: Nojo, tak já jdu..
Brácha: Podle mě tě zabije
Já: Dík, no.
Brácha: Tak makej
Já: Jo, čau
Brácha: Nazdar

----

,,Stalo se něco? "koukl na mě starostlivě

,,Musím domů, máma prej dělá zle "

,,Přijdeš teda zítra? "

,,Jo, určitě.. půjdeš mě ještě vyprovodit? "vstala jsem

,,Půjdu. "vstal a proletl si se mnou ruku

,,Děkujii "dala jsem mu pusu na tvář. Heh, baví mě, jak je potetovaný.
Usmíval se a šel směrem mému domu.
Po chvíli jsem se začala klepat zimou. Koukl na mě a navlékl mi přes hlavu jehomikinu. Hned na to vytáhl krabičku cigaret a jednu si vytáhl.

,,Chceš? "nabídl mi
Nesouhlasně jsem zakroutil hlavou.
Zapálil si jí.

,,Proč to děláš? "špitla jsem

,,Když jednou začneš, nemůžeš přestat "koukal před sebe

,,Ničíš si tím plíce "rozesmutněně jsem na něj koukala
Zastavil se, přitáhl si mě k sobě a do pusy mi strčil tu cigaretu. Pokusila jsem se potáhnout, ale hned se zakuckala. Když jsem dokašlala zamlaskala jsem, aby jsem cítila tu pachuť nikotinu.

,,Je to divný. "znechuceně jsem řekla

,,Ty víš, že by sis dala další "uculil se

,,Ne, fuj "

,,Ale "strčil mi novou do pusy a zapálil
Nebránila jsem se. Možná aspoň v něčem jsem mu chtěla být podobná..
Zadívala jsem se na tu cigaretu v mých ústech.

,,Líbíš se mi s tím cígem "zachechtal se

,,Cítím se s tím drsně "zasmála jsem se

,,Jsi a moc "přiblížil se a dal mi pusu na krk
Obejmula jsem ho.

,,Tam zítra? "

,,Jo, končím ve dvě "

,,Dobře, jo a na "podal mi žvejkačku

,,Jo, děkuji. Já ti vrátím tu mikinu "dala jsem si do pusy žvejkačku a chtěla si sundat tu mikinu

Jakub mě ale zastavil a pošeptal: ,,Nech si jí, ať mi nezmrzneš "
Dala jsem mu malou pusu na pusu.

,,Tak ahoj, já potom ještě napíšu "

,,Jojo, ahoj "

,,Ahoj "odešla jsem domů
Jakub se jen usmál a odešel asi taky k sobě.
Otevřela jsem dveře a v bytě byla tma. Oddechla jsem si a potichu si zula boty. Když jsem měla namířeno do pokoje, tak se rozsvítila lampa na gauči. Otočila jsem se a seděla tam máma.

,,Holka nějak pozdě, ne? "byla asi dost naštvaná

,,Ne? Je mi devatenáct "

,,Čí je ta mikina?! "vyhrkla na mě

,,Nezajímej se. "odbyla jsem ji a měla namířeno zase do pokoje

,,Si děláš srandu, ne?? "

,,Ne "cukla jsem rameny

,,Jakub, že?! Táhne z tebe chlast a cigarety! "

,,Ježiš, noa? "

,,Já ti zakazaji se s nimi bavit. Nebudu se koukat na to, jak se zahazuješ s takovými dementy "řekla už klidně

,,Takže za prvé.. jsem plnoletá, tak fakt nechápu, co se mi cpeš vůbec do života. Za druhý, mluvíš o mém bratrovi a.. Jakubovi. Za třetí, už toho mám po krk. Na všechno se tě ptát, jak nějaká deseti-letá holka "odbyla jsem ji a odešla do svého pokoje
Ihned jsem si zamkla a sjela po dveřích dolů.
Jak jako zakazuje? Nemůže mi to zakázat. Já.. já je mám všechny moc ráda. Obzvlášť Jakuba a Dominika.
Pípl mi mobil. Jen to ne.. Jakub. Vytáhla jsem mobil a otevřela zprávy s ním.

Zprávy-
Jakub: Tak?
Já: Jo, v pohodě. Je jen trochu naštvaná.. už mi to je jedno.
Jakub: Škoda, že si to nepřespala 😕
Já: Tak někdy příště 😶
Jakub: Joo 😍
Já: Už si doma?
Jakub: Ne, šel jsem se projít
Já: Um, tak pozdě?
Jakub: Jsou dvě ráno 🤦‍♂
Já: No?
Jakub: To je ještě brzy
Já: Aha.. dej na sebe bacha
Jakub: Zníš smutně 🤐
Já: Je mi špatně
Jakub: Jdi spát, zítra se uvidíme 😊
Já: Dobře, dobrou
Jakub: Ahoj

---

Odložila jsem mobil pod polštář a padnula oblečená do postele. Hned jsem zatuhla.

🖤🖤🖤