Bloudíme tmou.
Putujeme za posledním paprskem světla.
Jdeme každý sám,
přesto cítíme svou přítomnost.
Jsme ti poslední.
Poslední, co došli až sem.
Poslední, co se neztratili na cestě životem.
Dnes ale naše pouť končí.
Paprsek pomalu zhasíná.
Pár chvil a bude po všem.
Poslední záblesk a pak nekonečná tma.
Do cesty se nám staví překážky,
které pro nás nastražil čas.
Přesto se ještě nevzdáváme.
Uděláme ještě pár kroků,
než se zem pod námi začne propadat.
Stahuje nás dolů do ještě větší tmy,
přestože jsme si mysleli,
že už to není možné.
Padáme každý sám,
přesto ale víme,
že ostatní prožívají to samé.
Padáme a víme,
že jsme ti poslední,
co se odevzdali tmě.
YOU ARE READING
Tma
PoetryTma přichází do našeho světa tak nenápadně, že si jí na první pohled ani nemusíme všimnout... Básně jedné amatérské básnířky, aneb trocha deprese na vaši hlavu. 2018 - 2019 [CZ]