the scent of roses

the scent of roses/V

A pak, jednou jsem přišel pozdě v noci a uviděl jí tam.
Jak tam leží, myslel jsem si, že usnula.
Poslední dobou tak strašně moc spala.

,,Rosie, miláčku, jsem doma" s úsměvem jsem došel až k ní, všiml jsem si bílého prášku, který jemně špinil sedačku. Až když jsem zahlédl minimálně tři injekce mi to došlo.

Srdce se rozbušilo neuvěřitelným způsobem až jsem si myslel, že mi za nepatrnou chvíli vyskočí z hrudi.

,,Rosie! " doběhl jsem až k jejímu klidnému tělu.

Ruce měla studené jako led, a já jak jsem se snažil sebevíc nemohl jsem nahmatat puls. Stáhl jsem jí obvyklý dlouhý rukáv až teď jsem si všiml toho rozpíchaného předloktí. Byla závislá na drogách.

,,Rosie, zlato, miláčku, květinko moje" drmolil jsem na ní, slzy se po tvářích valily tak rychle, že jsem je ani nestihl vnímat.

Vzal jsem její obličej, její krasnou tvář do rukou a jenom s tichým pláčem pozoroval tu krásnou dívku předemnou.

,,Rosie" zvlykl jsem, nahmatal jsem telefon a zavolal sanitku, která v našem bytě byla do pěti minut, jenže Rosie už byla mrtvá.

Předávkovala se.