Průvodce života s kavalírem

Prolog

,,Copak to píšeš?" dvě tricolorní tlapky se mi opřely o koleno a zvědavý čumáček zamlžil monitor notebooku.

,,Knížku o kavalírech."

,,To jako třeba o mně?" sametová očka mojí milované Tessy byly rázem větší než normálně.

,,No, taky. I o Vivian, Katherin a třeba i Rosal..."

,,Ne! O tetě Rosalie ne" ,její krásné šťastné jiskřičky v očích se rázem změnily na pobouřené, ,,Jenom o mě a o holkách, jo? " Nemá tetu Rosalie ráda. Možná proto, že se s ní nikdy nechtěla podělit o žvýkací kostičku.

,, O všech kavalírech to bude, nejen o tobě a tvých tetách a sourozencích. "

,, Tak jo. A nezapomeň na výstavy, ty mám ráda. " Během chvilenky se mi na kolena vyhoupl i zbytek tělíčka fenky. ,,A taky o tom běhání za kůžičkou tam napiš, to bylo fajn. " Malinko se na mém klíně zavrtěla, jak si dělala pohodlí.

,,Tak hele Isso" , nazvala jsem ji jejím druhým jménem ,,koukej jít dolů, takhle bych toho moc nenapsala. Seskočila, naoko uraženě se na mne podívala , oklepala se, až ji její ušiska zaplácala o roztomilý čumáček.

,,Půjdeme ven? Na procházku? Třeba zase do lesa, jako jsme byly minule?"

,, Ne, zlatíčko, musím psát, do Vánoc by to mělo být hotové , víš?"

,,Tak dobře... Ale máš mě ráda, viď? " oči už měla zase veliké a plné láskyplných a šťastných jiskřiček.

,, Né, já tě miluju, krásko."

,, A až to budeš mít hotové, tak mi řekneš, že?" stočila se do klubíčka s hlavou na mé noze , abych jí, až tvrdě usne , nemohla odejít.

,,To víš, že ti to řeknu. A... dobrou noc Theressko."