Thompson's Brothers

1.

Thomas házel s basketbalovým míčem na zahradě. Snažil se strefit do koše. Nedokázal se ani jednou strefit.

„Dej to sem, ukážu ti jak na to" zasmál se Jacob. Míč po něm vzteky hodil, ale vyhnul se.

„Vedle blbče." zasmál se.

„Promiň. Jsem dnes hodně rozmrzelý. Vytahával jsem zase Alexe z problémů." povzdychl si.

„Co zas udělal?" přistoupil blíž k Thomasovi.

„Málem vytopil ve škole záchody." Zakroutil hlavou. Jacob zadržoval záchvat smíchu. Thomas se na něho podíval naštvaným výrazem.

„Tohle není vtipný." Uculil se.

„Chtěl zkrášlit školu. To Toby umí až moc dobře." Oba se začali smát. Thomas sebral míč a do dribloval ke koši. Nakonec vzal míč a s výskokem ho hodil do koše. Trefil se. Jacob zatleskal velmi hlasitě.

„Thomas Thompson se trefil hned na první pokus a diváci šílí." Jacob začal mluvit jako v rozhlasu, když běží zápas. Thomas se usmál.

„Ty víš, jak zvednout náladu, proto jsi kapitán." Poplácal Jacoba po zádech.

„Oprava ty si kapitán, protože nezkazíš srandu." Oba se začali smát.

Oba se koukli za sebe a spatřili celého mokrého Alexe. Neudrželi smích. Alex si sundal sluneční brýle a nahodil svůj frajerský výraz.

„Hahaha, to jste nikdy neviděli mokrýho kluka?" Pousmál se a snažil si udržet svůj frajerský pohled. On byl jediný, kdo dělal neustále problémy.

„No jak se vezme mokrý kluk." Dodal Thomas. Začal se s nimi smát i on. Přistoupil k nim a plácl si s nimi.

„Prosím tě, slyšel jsem o tvém podvodním dobrodružství. Jak tě to napadlo?" Snažil se zachovat vážný výraz Jacob.

„Seděl jsem ve třídě. Koukl jsem na lahev s vodou a napadlo mě, co kdybych se šel vykoupat. Tak jsem nechtěně zahučel pak do bazénu a jiné oblečení jsem tam neměl." Mihnul rameny Alex. Jacob poplácal Alexe po zádech.

„Lepší výmluvu jsi si fakt nevymyslel? Je jasný, že jsi chtěl být vyhozenej ze školy, ale my tě vždy zachráníme." Zamračil se a utřel si mokrou ruku do kraťas. Vrátil se zpátky k hraní basketu. Vrátil se do hry i Thomas. Alex začal neslyšně dělat blabla.

Zamířil směrem k domu. Po cestě si začal svlékat mokrou mikinu, poté tričko. Prohlédl si i kalhoty. Nafoukl se. Svlekl si i kalhoty. Všechno přehodil přes rameno a vešel do domu. Došel do svého pokoje, který sdílel s Matyasem. Oblečení hodil na zem. Každý měl půlku pokoje.

Matyasova půlka byla čistá a uklizená, ale Alexovo byl opak. Alex sebral ze země tričko a přičichl k němu. Docela ještě vonělo. Zakýval se spokojeným výrazem. Oblékl si ho. Našel nějaké kraťasy a vyrazil ven. Neptal se Matyase na nic. Pokaždé ho ignoroval.

Od doby, co jim zemřeli rodiče se každý změnil svým způsobem. Od jejich úmrtí to byli dva roky. Každý se s tím vypořádal jinak.

Celou domácnost táhnou dva nejstarší synové – Thomas a Jacob. Thomasovi je dvacet tři a Jacob je o rok mladší.

Po nich je Jamie, který studuje prvním rokem na vysoké škole. Většinou je pryč několik kilometrů od města. Zůstává na koleji, a přitom si přivydělává na školné. Přijíždí jen, když je to nutné.

Alex je poslední rok na střední, ale snaží se, aby ho ze střední vyhodili. Nikdy se mu to nepovedlo, protože ho bratři vždy vytáhli z brindy.

Matyas je ve třetím ročníku a jeho zájmem je hudba. Skládá si pro sebe písně. Jako jediný se nedostal ze svého stavu po smrti rodičů. Utápěl se v depresích. Z nikým nekomunikoval ani s rodinou.

Poslední jsou dvojčata Jamie a Matthew. Začali chodit do prváku. Nikdo je od sebe nerozezná. Jsou úplně stejní.

Každý den byl stejný pro Matyase. Odešel do školy, přišel ze školy a hned do svého pokoje. Vždycky ležel v posteli se sluchátky. Většinou byl přikrytý a ignoroval všechny. S nikým se nebavil. Thomas zjistil, že přestal jíst. Musel už nějak zakročit.

 

Ahoooooj 

Je tu můj další příběh po x letech. Snad se vám bude líbit lidičky!