Mohl bych tě mít už teď

9.1K 649 43
                                    

Moc bych chtěla všem poděkovat, za neskutečnou podporu! Jste úžasní:) Všechny ty krásné komentáře a votes. Moc vám děkuju !! :) Doufám, že vás ani tahle část nezklame :) Byla bych moc ráda za názory :) (Ná obrázku je Luke:))

Seděla jsem v lavici jako bez duše. Nemyslela jsem na nic, jen jsem se dívala ven na malé kapky deště, které stékaly po okně. Vše, co jsem měla celý život nejradši, se mi zhroutilo ve dvou dnech jako domeček z karet. Jediné, co mi ještě zůstalo, byl Alfie, ale nemohla jsem si být jistá, jak dlouho náš vztah bude trvat. Bála jsem se dne, kdy se ke mně otočí zády. To bych už neměla pro co žít.

Neměla jsem chuť jít na oběd. Nechtěla jsem vidět reakce ostatních lidí, přece jen zprávy se šíří rychle. Vyšla jsem ze školních dveří. Nevšímala jsem si okolí, ani jsem nekoukala před sebe. Najednou mi podklouzla noha na schodech a já se skutálela dolů.

„Zoe!“ zařval Alfie a utíkal dolů. Ležela jsem na zemi jako omámená.

„Jsi v pořádku? Prosím, řekni, že jsi.“ Zakývala jsem hlavou, ale rozhodně jsem v pohodě nebyla. Cítila jsem, jak mi krev teče po čele.  Pomohl mi vstát. Najednou se mi znovu zatočila hlava a mé tělo se na něj skácelo. Opatrně mě chytil do rukou. Vzal mě do náruče a nesl pryč.

„Vezmu tě k sobě, myslím, že bys domů nedošla a ke mně je to stejně blíž.“

Zastavili jsme se až u velkého bílého domu s obrovskou zahradou. Byla to velice přepychová stavba. Opatrně mě položil na lavičku, která stála v zahradě, a odemkl dveře. Poté mě opět zdvihl a vešel do domu. Tak nádhernou chodbu jsem naposledy viděla v pořadu o nejkrásnějších stavbách. Ta krása nešla ani popsat. Vyšli jsme po schodech nahoru. Měla jsem zavřené oči, aby se mi hlava opět nezatočila. Vešli jsme do jeho pokoje a on mě položil na postel.

„Dojdu pro lékárničku, zatím se pokus neusnout.“ řekl a odešel. Jeho pokoj byl poměrně velký. Na každé stěně měl nespočet obrázků, které ve většině případů zobrazovaly přírodu. Pod oknem stál velký, nejspíše dubový, stůl a vedle něj kytara. Pomalu mi začaly padat víčka. Nakonec se zavřeli úplně.

„Říkal jsem, ať mi neusneš.“ řekl Alfie a jeho polibek mě úplně probral. Opatrně mi otřel ránu na hlavě a zalepil náplastí.

„Tak si myslím, že by ze mě byla dobrá sestřička.“ Usmála jsem se a on taky. Pohladil mi prsty ránu a věnoval jí letmí polibek.

„Jo, abych nezapomněl. Tady máš můj starý mobil. Ten tvůj už se za mobil ani považovat nedá.“ S úsměvem mi ho podal. Položila jsem ho stranou a vzala jeho ruku do své. Naše prsty se opět propletly. Přitáhla jsem si ho k sobě. Usmál se a znovu mě pohladil po obličeji. Jeho polibky mě omamovaly ještě více, než bolest hlavy. Na tu už jsem ale nemyslela. Nechala jsem se jím unášet. Opatrně jsem mu začala sundávat tričko. Dotýkala jsem se jeho bříška, zatímco mi svlékal to mé. Z lehka se dotýkal mého těla. Polibky směřoval stále níž a níž. Moje srdce bušilo jako splašené. Chtěla jsem se mu dát celá, ale nešlo to. Před očima jsem uviděla Luka, jak se na mě sápal v mém pokoji. Všechny zlé myšlenky, které jsem do teď nevnímala, se opět vrátily. Odstrčila jsem ho stranou a vstala z postele. Vzala jsem si mobil do ruky.

*Tohle nemůžeme. Na mě je to moc brzo. Chodíme spolu jenom pár dní. Vím, že kdybychom pokračovali, tak se to stane, ale to nechci. Teď ne. *

„To je v pořádku. Rozhodně tě nechci do ničeho nutit. Miluju tě. Když si to přeješ tak počkáme.“ Chytil mě za boky a obejmul. Věnovala jsem mu lehký polibek na ústa.

Šli jsme pomalu ulicí, až jsme došli k brance u mého domu. Otočila jsem se na něj a on se usmál.

„Asi bych ti teď měl říct, jak jsem si to dneska užil, ale to ti říct nechci. Nemůžu říct, že tahle chvíle byla nejlepší, protože s tebou přijde vždycky něco jedinečného a úžasného. Každá chvíle strávená s tebou je ta nejlepší. Miluju tě tak, jak už jsem dlouho nikoho nemiloval.“ Chtěla jsem mu říct to samé. Na jeho obličeji bylo vidět, že to pochopil. Rychle si mě k sobě přitáhl a políbil tím nejsladším polibkem, který dokázal. Zavírala jsem za sebou dveře. Ještě tam stál a díval se na mě. Když jsem zavřela, utíkala jsem do pokoje. Skočila jsem radostně na postel. Najednou mi zapípal telefon.

 Neznámé číslo: Jste spolu tak sladcí. Už se těším, až tě pudu mít přilepenou k tělu. Mohl bych tě mít už teď, stačilo by jen otevřít dveře, ale nechci tu chvíli uspěchat. Těším se, až tě uvidím nahou. 

Němá píseňWhere stories live. Discover now