Poslední chvíle štěstí 1.část

1.3K 52 1
                                    

Ten zasranej parchant.

Hledala jsem sice slušnější slova, ale jinak než takhle ho prostě nazvat nemůžu.

Potom co to oje sestra vyslovila jsem se otočila dala si ruku před pusu a koukala se po  stěnách hledajíc nějakou nápovědu.Slyšel jsem jak Jace vedle mě zaklel. Tohle nikdo z nás dvou neočekával. Pravda nečekali jsem  závažnější důsledky než třeba bolení lavy a zvracení, ale tohle to byla rána pod pás..

Moje sestra se svezla na zem a nepokrytě se tam rozbrečela.

Hledala jsem způsob jak ji utěšit, jak dokázat, že to není pravda no vlastně jjsem se snažila ddokázat cokoliv. Těhotenství se přece nemůže projevit tak brzo ne? A navíc třeba ty chlapi ani  nevyvrcholili. Hledala jsem všemožný výmluvy pro popření, ale potom mě zezadu objali dvě silné ruce, zvedli mě a odnesli jako malé dítě zpátky do Jaceova pokoje.Tam mě položily do postele a podali mi kapesník. Vzala jsem ho do ruky, ale nepoužila jsem ho. Vedle mě si sednul Jace. Podíval se na mě, podal mi ruku a stiskl jí.

"Já to nechápu. Tohle se děje už delší dobu a prostě když je to pro mě ta nejdůležitější doba, musí se stát tohle." řekla jsem.

"Jo máš pravdu. Ta šance je fakt malá." souhlasil.

"A navíc vím, že mě t asi sebralo víc než jí a že to byyla přehnaná reakce, ale....." vstal jsem a začala přecházet po pokoji.

" Moc si s ní nerozumíš." konstatoval Jace.

"Jo, já a ona. My obě žijeme v úplně jiném světě, vlastně se dá říct, že jsme úplný protiklady. A co teprve naše rodina." nadhodila jsem.

"Sakra matka se z toho zblázní. Nikdy jsem s ní neměla dobrý vztah a ani Alice ne. Bude to brát jako mylené ponížení celého rodu."všechno se začalo hroutit.

"Hele jestli tě to uklidní, stejně s tebou půjdu na rande."

"Promiň, ale o to si vážně starosti nedělám."

Vstal, došel ke mě a pevně mě objal.

"My to vyřešíme. Určitě i pro ní je to šok. Hlavně c teďka potřebuje je pomoc. Ať už rodinnou či lékařskou. A my jí ji poskytneme, ale ty se musíš uklidnit."

Snažila jsem se mu vykroutit, ale když mě nepustil, bouchala jsem ho do hrudi a mumlala do jeho mikiny.

"Já jsem naprosto klidná..."

"Jo vážně?" chytl mi ruce do dlaní, přitiskl se ke mě ještě blíž než byl,podíval se mi naštvaně do očí a řekl :"Mě to tak nepříjde."

A pak jsem udělala nco fakt divnýho. Poprvé za svůj život jsem odhodila svojí hrdost a natáhla jsem se k němu a políbila ho.

Byl překvapený to jsem cítila. Ale já jsem nechtěla nic jiného. Pomalu jsem jsem prohloubila polibek a čekala na jeho odpověď. Ucítila jsem něco vlhkho na rtech, pomalu jsem je otevřela a jeho chtivý jazyk vpadnul dovnitř. Rychle mi přejel přes spodní patro zubů a pak se konečně dotkl mého. Naše jazyky se vpletli do sebe a jednoduchý polibek se stával čím dál složitější. Zapletla jsem mu ruce do vlasů a on mě chytl za pas a silou mě přitlačil ke zdi. Chytnul mi jednu nohu a já  mu jí s úsměvem obtočila kolem pasu. Náš polibek byl čím dál tím více heřečnatý a dávali jsme do toho emoce uplnulé hodiny. Naše jazyky do sebe naráželi a tiskli jsme se k sobě celým tělem.

Potom všechno omalu začalo slábnout.Naposledy jsme propletli jazyky a pak jsme si o sebe opřeli čela.Bylo to úžasné.Takhle jsme zůstali několik minut. Potom někdo zaklepal na dveře. Roozmotala jsem Jaceovy ruce z vlasů, on položil mojí nohu na zem a šel otevřít.Za dveřmi stál asi sluha, rotože mu Jace odpověděl, že za chvíli příjdou. Když se ke mně Jace zase vrátil, vzal mě za ruku a řekl, že mají připravený oběd.Přikývla jsem a šla do koupelny.

Poslední dny svobodyKde žijí příběhy. Začni objevovat