Jsi talent

Vyspaná

Ráno jsem se probudila vážně vyspaná, ale dost mimo ...
Protože jsem nevěděla ,že jsem včera místo přemýšlení a polehávání hned usnula ( a to bylo 10 ráno...)
No nic oblíknout
             ustlat si postel
             hygiena
             upravit si vlasy
a snídaně ...

Šla jsem tedy na snídani ,ale věděla jsem, že ten včerejšek nikdo nenechá jen tak ...
A  ano hned po příchodu mě každý snažil rozmluvit...
B: Týnko ty jsi včera usnula?
T: ano Běto
Róza: Týno není ti něco?
P: Normálně se takhle nechováš?
T: nic mi není vážně ...
( Abych  řekla pravdu už jsem na něj skoro zapomněla...)
B: tady je snídaně...
T: díky
( Róza mi taky ,ale moc nevěřila a tak spíše souhlasila s Profesorem...
Ale Běta mi asi věřila
No i když možná jim to mám říct...
Ne!
Bude to lepší...)

P: každý má problémy se kterými se nechce svěřit ...
Já ...
T: profesore vašimi citáty se nic nestane...
Já nic nezkrývám
Profesor si pro sebe zašeptal
P: já vím, že ano
T: co ?
Říkal jste něco ?
P: ne
B: Týno my ti věříme...
T: no asi ne všichni
( Byla jsem dost naštvaná 😡)
No nic odešla jsem do pokoje...
Kde jsem trénovala samozřejmě na soutěž abych teď postoupila a všem ukázala, že na to mám
( Hlavně tomu debilovi )
Trénovala jsem až do noci 
( někdy do 22:30 )
A potom jsem už vyčerpáním usnula a dost se těšila na zítra kde to všem ukážu ...