Our stars

2.

Probudil jsem se, až u něj doma v jeho posteli. Rány jsem měl obvázané.  Bolelo mě celé tělo a poněkud mi ztěžklo. Nebylo to kvůli zranění, ale kvůli tomu, že spal vedle mě a ruku měl přes můj bok.

Vyděsilo mě to a vykřikl jsem. Trhnutím se probudil a pohlédl na mě.

Na sobě jsem neměl své oblečení nýbrž jeho.  ,,T-Tys mě svlékl," vykoktal jsem.

,,I oblékl a umyl tě. Byl jsi od krve tak jsem tě chtěl umýt," usmál se a posadil se.  ,,V-viděl jsi mě nahého," třásl jsem se strachy. 

,,Viděl a musím říct...nemáš ho tak malého jak jsem myslel," prohlížel si mě.

Srdce se mi rozbušilo a stiskl jsem tričko. Moje tváře trošičku zrudly.

,,Nesahej na mě..." zašeptal jsem. Chtěl jsem utéct, ale on mě chytil za ruku a stáhl pod sebe. 

,,Můžu si s tebou dělat co chci," políbil mě. Dech se mi zastavil a srdce se mi rozbušilo ještě víc.

"Co to je za pocit?  Tělo se mi chvěje. Místa, kde se mě dotýká jsou teď horké...jeho rty na mých rtech...pomoc," zavřel jsem oči a po tvářích mi tekly slzy.

,,Nech mě! " dám mu ruku na obličej a odstrčím ho.  ,,Nech mě sakra!  Nech mě!" dostal jsem se z pod něj a po kolenou odlezl dál.

Posadil se a jeho vlasy mu padly do obličeje. Vypadalo to, že je nešťastný. "Nešťastný? " pomyslel jsem si a pozoroval ho.

Zavrtěl jsem hlavou do nesouhlasu a opatrně se postavil.  ,,Odcházím!" vykřikl jsem a vyšel pryč.

Pohlednu na něj a otočil se zpátky. Odešel jsem a pak se už vůbec neotáčel, protože vím, že by za mnou nešel. Ošetřil mě jsem mu za to vděčný, ale nebudu u něj do té doby dokud se nevyléčím.