Hluboko skryté

8. Zpátky do školy

Cesta do Bradavic.

Poté, co se dostali do vlaku, byli stále obklopeni Ginny, Nevillem, Deanem a Seamusem. Zjistili, že jejich spolužáci prožili prázdniny plné strachu, že se jejich rodinám něco stane. Naštěstí se přímo jejich blízkým nic nestalo. Ale atmosféra neštěstí ve vzduchu zůstávala po celou cestu.

Když studenti dojeli do Bradavic, byli důkladně prohledáváni, jak Hermiona předvídala. Naštěstí se u nich nic nenašlo, tak si všichni tři nenápadně oddechli. Nevěděli, co by dělali, kdyby se něco pokazilo.

Hostina ve Velké síni probíhala v pošmourném duchu. Ani Brumbál nebyl tak veselý, jak bylo zvykem. Zařazování tento rok skončilo rychleji než obvykle, protože se rodiče obávali posílat své děti do školy. I když podle některých to bylo to nejbezpečnější místo, kde by mohli v tuto dobu být.

Harryho velice překvapilo, když Brumbál oznámil, že Snape bude letos učit Obranu proti černé magii a Lektvary nějaký neznámý učitel Křiklan. Každopádně se s Ronem na Lektvary nedostali, tak se s ním nebudou muset trápit. Hermiona je přesto celý večer přemlouvala, aby se šli za tím novým profesorem domluvit. Možná by je prý mohl přijmout. Jenže Ron se nechtěl nechat tak lehce přesvědčit. Byl rád, že se lektvarů zbavil. Harry jejich přestřelku sledoval s pobavením celý večer, stejně jako zbytek koleje.

Večer, když už všichni ulehli, přemýšlel Harry o Ronovi.

Jak dlouho mu to s Hermionou asi vydrží? Poslední dobou se hádali skoro o všem. Kdyby se rozešli, dal by Harrymu šanci? Harry odpověď na otázku však znal. Ani na konci světa.

Copak někdy v kouzelnickém světě slyšel o vztahu dvou mužů? Nejspíše tyto vztahy byly ještě více zakázané než v mudlovském světě. A tam to rozhodně nebylo růžové, alespoň co slyšel od tety Petúnie. Bylo to přímo pobuřující.

Nevěděl, jak se s tím srovnat. Sny měl stále stejné, dalo by se říct, že někdy i intenzivnější. A myšlenky na něj mu také často naplňovaly hlavu. Jeho vnitřní války o to, jestli něco říct, byly stále bouřlivější a on se bál, že by omylem mohl něco říct nebo třeba jen naznačit, i když se snažil hlídat každé slovo.

V takovém duchu pozdě večer zaspal a ráno si na to ani nevzpomněl.

První den školy byl poměrně vysilující. Učitelé, sotva měli po NKÚ, je začali strašit OVCE a zadávali úkoly jedna radost. Jako by nestačilo, že měli plno úkolů na prázdniny.

Navíc, aby toho nebylo málo, je McGonallová poslala na Lektvary, zrovna když se s Ronem posmívali ostatním, že tam musí. Prý že Křiklan přijímá i žáky s nižším hodnocením. A oni vypadají až moc vesele. A Harry s Ronem moc dobře věděli, že by to od profesorky schytali, kdyby tam nedošli. Tak byli nuceni přežít dvě hodiny s profesorem lektvarů, který stále opěvoval úspěchy Harryho a jeho matky, která prý byla také moc nadaná na lektvary.

Když den konečně skončil a oni pozdě večer skončili se všemi úkoly, byli rádi, když se dostali do postele. Byl to zasloužený spánek. A Harryho netrápily před spaním žádné otravné myšlenky. Neměl na to síly.

Hodiny Obrany proti černé magii se Snapem byly snad ještě horší než lektvary se Snapem. Alespoň nevybuchovaly kotlíky. Harry byl vystaven neustálým narážkám, jak on přeci musí všechno zvládat, když má tolik zkušeností. Během jedné hodiny se dvakrát dozvěděl, že drží hůlku jako nějaký mudla.

ON! Velitel Brumbálovy armády! Přemožitel Pána zla! Student šestého ročníku! Nejlepší v Obraně proti černé magii v celém ročníku!

První týden v Bradavicích byl nad míru vysilující, ale s Hermionou pomocí měli v sobotu v poledne všechny úkoly hotové. Každý den navíc chodili spát až o půlnoci, aby měli vše co nejdříve hotové a mohli se věnovat samostudiu černé magie.

V sobotu po obědě se naše Zlaté trio vydalo do dívčí umývárny ve druhém patře. Pokoušeli se ostatním nedat najevo, že mají v úmyslu zmizet na zbytek dne. Hermiona byla jako obyčejně ověšená knihami, avšak knihami trochu jiného charakteru. Ron jí s tím chtěl pomoct, ale Hermiona ho odmítla s tím, že by to u něj mohlo vypadat příliš podezřele.

V umývárně Harry otevřel průchod hadími slovy a Ron s Hermionou se to snažili zapamatovat, aby tam mohli jít někdy i bez Harryho pomoci. Hermioně se podařilo vykouzlit něco jako lano a oni se tak moc neušpinili při cestě dolů. Harry jí byl moc vděčný, nevěděl jak Ron. Ale tomu by to nejspíše nevadilo umazat se. Když to vzal kolem a kolem, nakonec se stejně zašpiní při kouzlení.

Když se dostali do velkého sálu, kterému vévodila socha Salazara Zmijozela, Hermiona otevřela úžasem pusu. Harry si toho sice poprvé nevšiml, jelikož se zabýval jinými věcmi, ale místnost vypadala velice majestátně. I navzdory ponurnému šeru, prachu a velkému mrtvému baziliškovi.

"Tak toho jsi skolil, Harry?" A zeptal se Ron, když konečně došli až k velkému hadu. Ron zde také nikdy nebyl. "Vypadá jako by spal."

Hermiona a Harry se na sebe vyděšeně podívali.

"Jenom žertuju," řekl se smíchem, když si všiml jejich pohledů. "Ale musíte uznat, že mám pravdu," řekl konečně na svou obranu.

Hermiona navzdory svému přesvědčení, že je had mrtvý provedla pár diagnostických kouzel a pak s určitostí pronesla, že je mrtvý.

"Tak a teď k tomu, proč jsme sem přišli," pronesla po chvíli s úsměvem. Tento úsměv měla poslední dobou pořád, když měli procvičovat černou magii a Harry se začal pomalu obávat, aby ji to nezkazilo. Ale zatím žádné jiné negativní symptomy neprokazovala, tak to vždy nechal zase na chvilku být.

Dívka pronesla pár kouzel, díky nimž trochu očistila zem a zvlhčila vzduch.

Poté Harry vykouzlil pár figurín, které používali v Komnatě nejvyšší potřeby, když trénovali Brumbálovu armádu. Pro tento den se domluvili, že budou procvičovat vše, co se během posledních pár týdnů naučili, jelikož v domě na Grimmauldově náměstí moc prostoru neměli, a tak se museli omezovat na nějaká lehčí kouzla.

"Tak čím začneme, paní profesorko?" pronesl Ron, když měli všechno připravené. Hermionu často při jejich hodinách oslovoval profesorko, protože se k nim Hermiona opravdu chovala profesorsky.

Dívka se zčervenala. Vždycky se jí to oslovení líbilo, ale nahlas by to nepřiznala. "Začneme škrtícím kouzlem, pane Weasley," oplatila mu jeho oslovení.

Ron však naprázdno polknul. Doufal, že to kouzlo nebude muset nikdy použít. Bláhová myšlenka. Kdyby ho nemusel použít, tak by se ho asi neučil, ne? Přesto se mu kouzlo po několika pokusech povedlo.

Tak trojice studentů strávila celé odpoledne cvičením zakázaných kouzel. Některá jim šla lépe, jiné hůře. Se všemi se však nějak poprali. Zatím se však neodvažovali na souboj. Nebyli si jistí, jak by vysvětlovali, kdyby se jim něco stalo.

Když byl čas večeře, sebrali ze země věci a v tichosti odešli. Byli však domluveni, že zítra hned po snídani se sem vrátí a budou cvičit dál.