Prvorozená Alfa 2 /teen Wolf/

Allison

Ráno probudila jsem se na pohovce vedle mezi Scottem a Lydii. Všichni ostatní ještě spali, a tak jsem se šla převléknout do mého pokoje, ale nejdříve jsem se musela usmát nad tím, jak jsme usnuli. Aiden a Lydie byli v objetí, vedle jsem předtím byla já, pak Scott, Stiles, Ethan Issac a Allison.

Potom jsem se tedy vydala do pokoje. Přišla jsem ke skříni a něco rychle popadla.

Zrovna když jsem si svlékala tričko že včerejška, tak někdo vešel. Otočila jsem se a uviděla rozespalého Scotta.

„Dobré ránko," řekla jsem mu a oblékla si mikinu.

„Dobré moc ne, podle toho, jak jsem se vyspal," oznámil mi.

„A navíc včera jsme tu potom měli být sami," řekl uraženě.

Došla jsem k němu a políbila ho na rty. On náš polibek prohloubil a potom jsme se odtrhli kvůli nedostatku kyslíku.

„Večer můžeš přijít. Včera to nešlo, protože jsme se loučili s Allison," řekla jsem mu a políbila ho na krk.

„To děláš schválně," řekl a zavzdychal. Já jsem z toho měla dobrý pocit, a tak jsem pokračovala.

„Musíme jít dolů," řekla jsem a odtáhla se.

„Mě se nechce," začal mě na krku zas líbat on.

„Pojď prosím," zaprosila jsem a vzdychla.

„Dokud ještě jsem odhodaná sejít dolů a přijít o tak krásnou chvilku," dodala jsem.

„No dobře," řekl a přestal. Ruku v ruce jsme pak šli dolů.

Sešli jsme po schodech a všichni na nás upřeli pohledy.

„Dobré ráno," pozdravila jsem je.

„Možná tak pro vás, jak tak na vás koukám," uchechtl se Issac.

„Pane bože, držte mě někdo nebo ho už fakt zabiju," řekla jsem a přitom si frustrovaně prohrábla vlasy.

„Nezabiješ," řekla jsem si.

„To ti až tak leze na nervy?" Zeptal se Stiles.

„Vážně Stilesi?" Nakrčila jsem obočí.

„Scotte sakra, zkroť si jí trochu," řekl Stiles směrem ke Scottovi.

„Rey?" Zeptal se Scott.

„Hmm," utrousila jsem a pořád těkala pohledem mezi Issacem a Stilesem.

„Klid," řekl mi a hladil mě po ruce.

„Jsem v klidu, ale nejraději bych oba pověsila za uši do průvanu a nechala je viset," řekla jsem.

Všichni se po mě překvapivě podívali a Issac se Stilesem couvli.

„V pohodě, dělala jsem si srandu," zasmála jsem se.

„Ale měli jste se vidět," dodala jsem.

„No nic, my už budeme muset. Táta tu bude za deset minut" řekla opatrně Allison a já ji hned běžela obejmout.

„Budeš mi psát a volat! " Rozkázala jsem jí a pustila.

„Provedu, šéfko!" Vykřikla. Začali jsme se tomu smát, jako debilové.

„Budeš mi chybět, Rey, " řekla mi, když jsme se uklidnily.

„Ty mě taky, All," řekla jsem.

„Vymyslela jsi mi novou přezdívku," oznámila mi.

„No jo," řekla jsem. Vtom se k ní nahrnula Lydie a taky jí objala.

                           ***

Po loučení jsme je šli vyprovodit ven. Issac se na mě smutně podíval.

„Pojď mě taky obejmout," řekla jsem mu, rozpřáhla ruce a on už ke mě běžel. Obmotal ruce kolem mého těla a objímal mě.

„Taky mi budeš chybět i ty tví blbý připomínky," měla jsem slzy na krajíčku.

„Ty mě taky, Haleová," řekl a pustil mě.

Hned nastoupili do auta, v kterém už seděl pan Argent.

„Mějte se," zavolali jsme na ně všichni a zamávali.

„Budou mi chybět," řekl Scott.

„Nám všem," řekla Lydie.

No dneska kapitola o ničem, ale zase příště bude záživnější.

Líbí se vám styl psaní? Nebo ho mám zpátky změnit?

Chtěli byste ASK na postavy?
Otázky pište do komentářů..