„Jsem ráda, že si tu se mnou, Brooklyne. Nevím, jestli bych to sama zvládla."
„To já jsem rád, že tu můžu být s tebou. A díky, že ses mi svěřila."
„Jestli se mnou na ten hřbitov nechceš jít, tak nemusíš. Zvládnu to."
„Ne, půjdu s tebou rád. Můžeš mi po cestě povyprávět jaký byl. A pak mě vezmeš na nějaké svoje oblíbené místo tady v San Franciscu, aby si přišla na jiné myšlenky."
„Tak dobře, Brooklyne."
ČTEŠ
Roses Are Red [SHORT STORY]
Teen Fiction,,Jaktože víš, jak se jmenuju?" ,,Říkám ti svoje jméno, debile!" ,,Nemůžeš se jmenovat jako já!" ,,Jak vidíš, tak se jmenuju jako ty!"