Sad Boy

47.kapitola

Náhle pípání ustalo. Nevěnovali tomu pozornost, věděli, že za chvíli tam bude vypuštěný ten plyn. Oba zadrželi dech, aby měli alespoň ještě více času. Slzy se jim valily z očí a oni měli co dělat, aby nevzlykli.

Ale najednou se rozrazily dveře. Že by to byl zase Minjae?

Neobtěžovali se otevírat oči. Beztak jim přišel Minjae ještě něco říct. Ale ihned oči otevřeli, když uslyšeli ten hlas...

,,Kluci!" uslyšeli Jiminův hlas a ihned otevřeli oči. Uviděli Jimina, jak k nim hned běží. Rozvázal Jungkookovi ruce a pak přišel k Taehyungovi, se kterým to bylo těžší.

,,Neví někdo, jak se to oddělává?" zeptal se a dál lomcoval s pouty. Do místnosti přišel Yoongi s nějakým policistou, který Taehyungovi hned ta pouta sundal. Taehyung hned Jimina i Yoongiho objal a Jungkook to samé.

Pak se Jungkook s Taehyungem postavili naproti sobě. Oběma se do očí nahrnuly slzy štěstí a objali se. Yoongi s Jiminem se na ně s úsměvem dívali, ale úsměv jim nahradil překvapený obličej, když viděli, co se stalo dál.

Taehyung s Jungkookem se od sebe odtáhli. Jungkook uchopil Taehyungovy tváře a prudce, vzato jemně, přiložil své rty na ty jeho. Taehyung vykulil oči, ale ihned je zavřel a do polibku se zapojil. Nemohl tomu uvěřit. Cítil se tak šťastně, milovaně. Konečně mu tu lásku opětuje.

Odtáhli se od sebe a hned uslyšeli potlesk. Lekli se, jelikož vlastně i zapomněli, že v té místnosti byl i někdo jiný.

,,Jaktože jste se nepochlubili, že spolu chodíte?" zeptal se Jimin ze srandy a Taehyung sklopil hlavu. Jeho tváře nabraly červenou barvu a nervózně si hrál s prsty.

,,Dali jsme se dohromady před pár minutami, když jsme si říkali svá tajemství." odpověděl Jungkook a chytil Taehyunga za ruku.

,,Pojďte, venku je sanitka. Jungkooku, musí ti ošetřit tu hruď a břicho." řekl Yoongi a Jungkook přikývl. I s Taehyungem se všichni čtyři vydali ven, kde Jungkooka prohlídla sanitka. Policisté jim řekli, ať se opět co nejdřív dostaví na policejní stanici a oni přikývli.

,,Můžeme tady na chvíli být?" zeptal se Jimin a Jungkook s Taehyungem souhlasili. Najednou uviděli policejní auto, ve kterém někdo seděl a díval se na ně.

Byl to Minjae a na všechny čtyři se mračil, ale nejvíc na Taehyunga. Toho to velmi znervóznilo. Jungkook si ho k sobě natiskl a radši všichni vešli dovnitř. Naštěstí to tam policisté měli všechno prohlídlé, tak tam mohli jít.

Všichni si posedali na gauč. Taehyung si najednou vzpomněl na banánové mlíčko, které Jungkookovi nesl nahoru. Beztak tam bylo vylité a Jungkook si ho ani nevšiml.

Momentálně seděl na klíně Jungkooka, který si povídal s Jiminem a Yoongim. Taehyung vstal, ale Jungkookova ruka ho zastavila.

,,Kam jdeš?" zeptal se a Taehyung se na něj jen usmál.

,,Mám pro tebe překvapení." usmál se a zmizel v kuchyni.

,,Teď si myslím, že bude konečně šťastný." řekl Jimin a Jungkook s Yoongim přikývli. Zanedlouho se Taehyung vrátil a za zády něco držel.

,,Copak to máš za zády Taehyungie?" usmál se Jungkook a Taehyung se taky usmál. Zpoza zad vytáhl banánové mlíčo, které mu podal. Jungkook se doširoka usmál a v očích měl snad milion jiskřiček radosti.

,,Děkuji Taehyungie! Banánové mlíčko jsem dlouho neměl." řekl Jungkook a odtáhl se z objetí.

,,Nemáš zač Jungkookie." usmál se Taehyung. Jungkook se posadil, Taehyung vedle něj a opřel si hlavu o jeho rameno.

Povídali si o všem možném a najednou je vyrušilo vyzvánění Jungkookova mobilu...

___

Ahuj!

A máme první zvrat za sebou! Ještě zbývá ten druhý, hmm... Ale ten necháme až ke konci. Chtěla bych jen říct, že to bude největší zvrat, který jsem kdy napsala. Takže se máte na co těšit.

And I purple yall!