(Ne) Zrádný hrdina

Jsi můj hrdina Shoto...

Z předešlé kapitoly: S tím Mashiro položil hovor a oblékl si kalhoty. Křídla mu nešla rozvázat, tak musel jít po svých až k Shotovi.

/Jsi můj hrdina Shoto.../

/Z pohledu Mashira/

-Čas 20:30-

Když jsem šel po svých skučel jsem bolestí, zadek mě bolel hodně, ale s křídly to bylo horší. Byly utaženy až moc silně a po tom co se mi stalo tak jsem neměl sílu na to je rozvázat. Když jsem k němu došel začal jsem ťukat na dveře a měl jsem co dělat abych znova nebrečel.

Po chvilce se otevřeli dveře a tam stál ustaraný Shoto. "Mashiro..." Řekl a pustil mě dovnitř. Já rychle vešel dovnitř a spadl jsem na kolena, ta bolest se už nedala snést. Shoto ke mě přispěchal a když si všiml mých křídel tak je začal rozvazovat. Já tiše brečel a koukal na zem. Shoto mě poté obejmul a jemně siě přitiskl na hruď. "Shh... V pořádku, jsem tady a budu tu.. Vše bude v pořádku.." Jemně mě hladil po vlasech a držel mě u své hrudi. Já schoval obličej do jeho hrudi.

Po nějaké chvilce jsem se odtáhl a podíval jsem se do jeho očí. On mi pohled oplatil. V jeho očích byla vidět starost, smutek a trošku zlost. "Co se stalo... Klidně můžeš pomalu.. Máme dost času na to aby jsi mi to řekl.." Řekl jemným hlasem a sedl si se mnou na gauč. Já se nadechl a podíval jsem se na něj. "B-Byl u mě Shigaraki.. Byl nasraný že jsem byl s tebou venku a ještě říkal, že patřím jemu... Potom mě natiskl na z-zeď.." Řekl jsem mezi vzlyky. "Copak se stalo dál?.. A neboj se.. Už nedovolím, aby se to znova stalo." Řekl opatrně a jemně mě pohladil po rameni. "P-Pak mě hodil na postel a když jsem se chtěl bránit tak mi svázal křídla, abych nic nemohl dělat..." Po tváři se mi zase začali kutálet slzy, když jsem pokračoval ve vyprávění. "A-A pak mě znásilnil a hned odešel..." Začal jsem znova brečet. Bylo to strašné, furt jsem na sobě cítil jeho doteky. 

Shoto mě políbil do vlasů a jemně mě přitiskl na svou hruď. "Můžeš být u mě, pochybuji že se tam chceš vrátit po tom co se ti tam stalo.." Dodal a podíval se na mě. Já jsem se podíval na něj a poté jsem sklopil zrak. "Nebude ti to vadit? Nechci být na obtíž.." Zamumlal jsem. Shoto mě jemně sevřel v obětí. "Nebudeš na obtíž.. Budu rád když tu budeš.." Řekl a pohladil mě po tváři. "A teď pojď, napustím ti horkou vanu a pak ti ještě udělám jídlo." S těmito slovy se vydal do koupelny, kde mi začal napouštět vanu. Já jen seděl na gauči a trošku jsme se koukal kolem. Po chvilce se vrátil a podíval se na mě. "Ještě ti donesu ručník a moje oblečení.." Řekl a zmizel v jeho pokoji. Hned se po chvíli vrátil a podal mi ručník s jeho tepláky a tričkem na spaní. "Tady to máš.. Buď tam jak dlouho chceš já mezitím udělám jídlo." Usmál se a šel do kuchyně.

Já mezitím šel do koupelny a špinavé oblečení jsem hodil na hromádku. Povzdychl jsem si a vlezl jsem do vany. Hlavu jsem si opřel o zeď a na chvilku jsem zavřel oči a začal relaxovat. Bylo to příjemné a byl jsem za Shota vděčný. Zamiloval jsem se do něj až po uši.

Po 15 minutách jsem vylezl z vany. Po osušení jsem si oblékl věci Shota a šel jsem za ním do kuchyně, kde připravoval salát s kuřecím masem. "Jaká byla vana?" Zeptal se mě při krájení masa. "Byla úžasná.." Trošku jsem se usmál a sedl jsem si na židli a pozoroval jsem ho. Shoto se usmál a poté mi servíroval salát. "Tady to máš.. Snad ti bude chutnat"Já sem si ho hned vzal a začal jsem jíst. Byl jsem rád, že tu Shoto byla že mi takto pomáhal. Shoto se na mně usmál a sednul se vedle mě, abych se necítil sám. "Chceš se potom kouknout na jeden film? Nebo půjdeme rovnou spát?" Jemně se mě zeptal a omotal okolo mě jednu ruku. Tou rukou kde měl svůj ohnivý quirk. Já se k němu přitulil a cítil jsem se lépe. "Můžeme se pustit klidně jeden film, ale žádný horor. Z těch mám hrůzu." Nervózně jsem se zasmál. Shoto se zasmál také a kývl. "Neboj se, já z nich mám také strach.."