Yelloween~Síla Magie

Přílet

Na hodinách už odbila půlnoc. Kira opatrně otevřela dvířka od kabinky a ujištěně se rozhlížela po chodbě. Letadlo poklidně letělo v temnotě nad oceánem. Opatrně zavřela dveře a vešla do další části letadla. Všechna sedadla nebyla obsazená. Cestující spali a Kira využila ticha a poklidu. Pomalu se blížila po mezeře mezi sedadly, dokud nedošla k části prázdných sedadel.
Usedla si a vedle sebe položila svůj batoh. Naposledy se rozhlédla, aby se ujistila, že jí nikdo nehledá a opřela si hlavu o sedadlo.
Unaveně zavírala oči a hluboce usla z perného dne.

Kira ucítila nahlé škubnutí letadla, když přistávalo. Okamžitě se probudila a hned před jejími oči uviděla několik osob.
Byli to ti dva policisti a letuška.
"Máme tě zatknout hned nebo až vystoupíme?" ptal se ironicky policista.
"Nic jsem neudělala!" bránila se.
Policista ukázal rukou, ať se zvedne. Kira poslechla a stoupla si. Cestující už byli pryč. Že by je naschvál kvůli ní přemístili?
Kira si vzala na sebe svůj batoh a své ruce už zvedla před sebe na znamení připoutání želízek. Policista zacvakl její ruce do pout a odváděl si ji s druhým policistou na chodbu, kde za chvíli budou vystupovat.
Letadlo už zastavilo.
Nejdřív museli ale čekat na přivezení umělé chodby vedoucí na letiště.
Když se tak stalo, nechala se Kira odvádět. Prošli chodbou do haly, kde už na ni hleděli zvědaví cestující. Kira sklopila zrak k zemi a ukazovala na ně jenom svou roztrhanou čepici.
Policisté ji vedli ke kancelářím letiště. Dřív než došli ke kancelářím, musela si projít bezpečnostní bránou. Naštěstí nic u sebe "špatného" neměla. Dovedli ji zajišťovacím místnostím pro nebezpečné osoby v letadle.
"Co se mnou uděláte?" ptala se Kira jakoby jí to ani nezajímalo.
Policisté na její otázku nereagovali a připoutali ji kotníky k židli.
"Nedělej hlouposti." přikázal ji se zdviženým prstem a odešli.
Kira seděla připoutána pod jediným světlem místnosti a to pod zastaralou lampou visící ze stropu.
Chvíli tu osamocená seděla, dokud nepřišli zpátky policisté. Přisunuli si židle na druhé straně stolku a sedli si.
"Kdo jsi?" ptal se jeden z nich.
Kira vyzývavě mlčela a šklebila se na ně.
Druhý policista bouchl do stolu. "Dělej! Řekni to!" naštval se.
Kira se zasmátím zavrtěla hlavou.
"Hodnej a zlej polda...jak směšný." zasmála se, "Proč jste mě zatkli, když jsem nic neudělala a nikoho neohrozila? To je vaše práce zatýkat nevinné?"
"Dostali jsme stížnost, že vás poznali z útoku v jedné škole-"
"-to už je dávno, jestli jste si nevšimli.."skočila mu do řeči.
"Bylo nám přikázáno vás zatknout ,dříve než uděláte spoušť." řekl hodný polda.
"A kdy mě pustíte?" vzdechla.
"Proč jsi sem letěla?" ptal se teď druhý.
"Mám tu mamku.."řekla popravdě.
"Jméno?"
Kira si nebyla jistá, jestli to má říct, ale díky tomu se dostane z pout.
"Wanda Maximoff."
Policista si to zapsal a odešel si to prohledat. Zůstal tam s ní ten horší.
"A teď tvoje jméno a dělej, jestli nechceš problém." vyzýval policista.
"Kira Maximoff Barnes. Stačí? Pustíte mě už?"
Policista si to zapsal.
"Nejdřív si tě prohledáme. Jo a ten Thomas Clark, tak jemu si řekla jiné jméno. Proč?"
"Bála jsem se o svoji pověst a nechtěla jsem, aby mě někdo poznal."
"Dobrá, tak tu ještě zůstaneš.Pak přijdu a uvidíme, co s tebou."
Policista odešel a Kira zase zůstala sama.
Aby zahnala chvíli samoty, tak telepatií si hrála s propiskou na stolku. Kutálela ji po stolku, nechala ji létat kolem lampy.
Po chvilce přišli oba dva policisti zpátky. Jeden k ní přišel a začal ji uvolňovat z pout.
"Vše je v pořádku. Zavolali jsme tvé matce a přijede si pro tebe. Teď už můžeš jít." hlásil dobré zprávy policista.
Kira se s nadšením zvedla ze židle a procházela podrženými dveřmi policistou.
Rychle spěchala pryč.
Probíhala kolem čekajících cestujících. S radostí vybíhala ven.
Posuvné dveře ji zpřístupnili cestu pryč.
Vyběhla s rychlostí pryč z haly s vlajícími vlasy.
Edinburgh byl nádherný. Cítila úplně jinou atmosféru jak v Americe.
Uviděla přijíždějící auto. Vystoupili z něho dvě postavy a jakmile si ji všimli poklusem běželi naproti ní.
Kira poznala v civilním oblečení Wandu a s radostným škubnutím vyběhla naproti ní.
Jejich objetí se střetla.
Wanda ji prsty hladila ve vlasech.
"Co se stalo? Není ti něco?" vyptávala se starostlivě Wanda. Kira uviděla za jejími zády dobíhajícího muže.
Nejdříve ho nepoznala, ale pak ji došlo, že to je Vision ale v lidské podobě.
"Nedůvodně mě zatkli, protože mě poznali ze zpráv, když jsem byla pohřešovaná."
"No ty jsi nám dala. Víš jak jsme se najednou lekli, když nám najednou volali z policie? Díky bohu, že tě tu mám." objala ji znovu Wanda.
Společně ji vedli do auta.
Kira se konečně cítila poctěná rodinou, kterou potřebovala. To objetí matky, kterou se snaží dovolit pustit do svého života. Sice ji mrzelo randění s Visionem, ale to je její volba. O Buckym určitě nevěděla a kvůli ní určitě nebude měnit partnery.
"Kam chcete zajet?" ptal se Vision za volantem.
Wanda se ohlédla dozadu za Kirou a posunula si slunečné brýle.
"Jedeme na zmrzlinu." usmála se Wanda na Kiru a auto nastartovalo.
Odjížděli z parkoviště a Kira s úžasem přihlížela do okolí. Starobylé památky s anglickou tématikou ji velmi nadchly.
Vision zatočil volantem a auto dojelo ke zrmzlinovému stánku. Všichni vystoupili z auta a kráčeli ke stánku.
Vision objednal tři lahodné zmrzliny a rozdal je ostatním.
Společně procházeli parkem.
"Vypadáš dobře na to, jak jsem tě viděla naposledy, než si odletěla s Thorem na Asgard." řekla Wanda.
Kira chvíli přemýšlela, co se tehdy stalo. Pak si ale vzpomněla.
"Jo bylo to tam fajn. Cítila jsem se tam jako ve snu. Čas tam ubíhal hrozně pomalu. Jedna hodina tam bylo šest hodin tady. Loki mě naučil teleportaci,ale tady ji vám ukazovat nebudu." prozradila Kira.
"A když jsem se vrátila zpátky nutil mě kongres podepsat smlouvu."
Wanda se s Visionem zarazila. Nedokázala uvěřit, že kongres chtěl po dítěti podepsat smlouvu.
"A podepsala si?" ptal se Vision.
"Ne. Na kongresu jsem se pěkně vyřádila. Pěkně jsem jim nakopala zadky, nebudu se přeci podepisovat ďáblovi."
"Obávám se, že si udělala špatně. Vyhla by ses spoustě problémům ohledně sledování od kongresu.."zpochybňoval Vision.
Wanda ale stála na straně Kiry a celkově na straně Rogerse.
"Od teď budu hlídaná všude. I v letadle po mně šli, i přesto, že jsem jim nic neudělala. Kongres se nenechá zastavit pouhou dívkou, která jim znemožňuje plán o bezpečnosti lidí."
Všichni tři potajnu přemýšleli o veškerých komplikacích spojených s kongresem.
"Proč jste tady? Jste tady na dovolené?" ptala se z nenadání Kira.
"Dalo by se to tak říct, chtěli jsme si dát pauzu od toho, co se stalo." vysvětlila Wanda.
Všichni blízající zmrzlinu odcházeli napříč zeleným parkem. Paprsky slunce dodávali zvláštnímu dni dokonalý vzhled.