I love you but...

555 38 6
                                    

"Harry, prosím tě, přestaň!" zařval jsem na něj. Už na to fakt nemám nervy. Zase se hádáme. A proč? To kvůli jeho žárlivosti. Poslední dobou hrozně žárlí. Bezdůvodně. Ještě ke všemu na našeho společného kamaráda. Sakra! Proč by měl žárlit na to, že si se Zaynem občas vyrázím ven? Nic špatného neděláme. Maximálně si dáme pár drinků a sem tam si vyhulíme jointa. Ale to jen opravdu zřídka. Nechci, aby na to Harry přišel. A navíc... Zayn má Perrie. Nechápu, co se s ním děje.

"Tak se přestaň TY tahat se Zaynem a všechno bude zase ok!" zařval na mě.

"Kurva, Harry! Posloucháš se vůbec?! Zayn je jen kamarád a ty to moc dobře víš! A netahám se s ním! Co ti doprdele zase přelítlo přes nos?!" uff, cítím, že mě začíná pohlcovat vztek. A pořádnej. 

"Jo, jasně... kamarád. Jak tomu mám věřit?!" tak on bude hrát ještě navíc uraženýho? Bože, tohle se mi snad jen zdá.

"Spíš s nim?" promluví po chvilce ticha.

"P-prosím?!" dívám se na něj nevěřícně. "Podezříváš mě snad z nevěry?!" tak tohle už ale fakt posral.

"Tak šukáš s nim?!" zopakuje svojí předešlou otázku.

"NE KURVA! Jseš ty vůbec normální?! Říkám ti, že spolu nic nemáme, tak se už prober, Harry!" zařvu na něj z plných plic. Že já debil mu tenkrát tu jeho aférku s Nickem odpustil. Moc dobře ví, že Nicka nemám rád. Tehdy mi to hodně ublížilo a on mě tu teď obviňuje, že mám něco se Zaynem. Mrzí mě to a zraňuje snad ještě víc. Copak mi nevěří? Miluju ho, ale jestli to takhle půjde dál, tak to budu muset ukončit. 

Harry mlčí a dívá se někam do zdi. Z hluboka se nadechnu a následně vydechnu, jak se snažím uklidnit. 

"Asi... asi bychom si měli dát pauzu, Harry," začnu a on se na mě se strachem v očích podívá. Nechtěl jsem tu větu nikdy říct, ne jemu, ale musel jsem. Pro dobro nás obou.

"L-Lou-"

"Dost, Harry," přerušil jsem ho. "Nerad to dělám, ale musím. Věř mi, jinak to nejde. Poslední měsíce jseš jako vyměněnej. Hrozně žárlíš, začínáš být vůči ostatním agresivní. Už se na to nemůžu dívat. Ubližuješ mi tím, ani nevíš, jak moc," odmlčím se. V Harryho očích se zatřpytí slzy a skousne si dolní ret, aby utlumil vzlyky, které se mu derou skrz hrdlo. Já osobně mám co dělat, abych slzám zabránil, ale držím se. Musím být silný.

"Teď odejdu. Najdu si jinej hotel. Zítra si sem dojdu pro věci a prvním letadlem se vrátím zpátky do Anglie."

"Ne-nedělej to, Louisi. Prosím," zašeptá, přičemž se mu láme hlas a slzy mu stékají po tvářích. Ani se je nesnaží zastavit. Kouká na mě prosebným pohledem, ať to nedělám. Ať ho neopouštím. Jenže na to je už pozdě, nemůžu couvnout. Musí si uvědomit, jak se zachoval a co svým chováním způsobuje.

"Miluju tě, Hazz," zašeptám a vydám se ke dveřím našeho hotelového pokoje. Potichu za sebou zavřu, zanechávaje Harryho uvnitř, který se poddá plačtivým vzlykům a slzám úplně.

Je večer a já procházím hlučnými ulicemi New Yorku a vůbec netuším, kam bych měl jít. Kolem je hustý provoz jak aut, tak i lidí. A já zrovna nevím, kde přesně se nacházím, neznám to tady. Jak bych taky mohl, když tu jsem poprvé v životě, že? Dojdu až na konec ulice, kde se nacházím a zahnu za rohem doleva. Přede mnou se nachází široká ulice plná mrakodrapů posetých stovkami světělných reklam na velkoplošných obrazovkách. Tohle místo je mi povědomé. Kde jsem to jenom viděl? To je Times Square, uvědomím si. Jasný tohle místo je k vidění snad v každém americkém filmu. Prodírám se davem bezohledných lidí, kteří do mě strkají a snažím se najít nějaký bar, kde bych se mohl opít. Do očí mě náhle uhodí, zeleně blikající, neonový nápis Barracuda Bar. Nevím proč, ale zaujme mě to. Chvilku jen tak přešlapuji na místě před vchodem, zvědavých čumilů stojících blízko baru, si nevšímám. Rozhodně naberu vzduch do plic a vejdu. Je tu tlumené osvětlení, smích a hlasitá hudba. A samozžejmě zápach cigaret a alkoholu. Menší taneční parket uprostřed místnosti, podél stěn pár boxů. V zadní části je umístěné pódium, z kterého vede jedno kratší molo a na jeho konci je svisle zabudovaná tyč. Pod pódiem jsou umístěny stoly s židlemi. Proboha, kam jsem to jen vlezl? Podívám se do prava, na opačnou stranu od pódia, a spatřím bar. Přesně ten potřebuji. Rozejdu se k němu a usednu na vysokou barovou stoličku.

I love you but...Where stories live. Discover now