Piráti z Karibiku: Minulost ZRUŠENO

6. Kapitola

Běžela jsem směrem k přístavu. Viděla jsem jak se dva muži o něčem hádají. Trochu jsem se přiblížila a začala poslouchat jejich rozhovor.

"Je to pirátský přístav sakra!" křičel zrovna jeden.

"Hele, musíme to do tý Tortugy převízt ať chceme nebo ne. Věř mi, nejsem o nic víc nadšenej než ty. Taky se mi tam nechce, ale já tu nevelím" páni Carol, ty máš ale štěstí! Řekla jsem si pro sebe.

"Fajn" řekl naštvaně ten druhý a odešel na palubu jedné lodi.

Když tam odešel i ten druhý, tak jsem se tam pomalu proplížila a schovala se v podpalubí. Celá cesta byla hrozná! Taky, sedět na tvrdé podlaze celou cestu takový kus. To není zrovna příjemné. Ale přežila jsem to a naštěstí jsem se i úspěšně vyplížila z lodi. Vešla jsem do ulic Tortugy a nestačila se divit. Bylo to tu nádherné! Každý má osobitý vkus a tohle je moje. Všude hospody, trochu i chaos, nikdo tu není oblečený v takových blbostech jako korzety atd... zkrátka úžasný! Našla jsem si jednu hospodu a vešla do ní. Posadila jsem se k pultu a čekala.

"Dobrej" pozdravila mě žena za pultem. Byla asi tak stejného věku jako já.

"Dobrej"

"Co si dáte?" byla milá. Moc mi připomínala Ann.

Na Ann jsem samozřejmě nezapomněla a napsala jí dopis, který jsem jí nechala před dveřma. Stejně jsem to udělala i u tety Tess.

"Nějaký alkohol" nebila jsem v pití žádný svatoušek a pivo jsem už pila. Někdy až moc. Na tvrdý alkohol jsem, ale zviklá nebyla. Např. rum jsem ještě nikdy nepila.

"Nic proti, ale předpokládám, že asi nic tvrdýho"

"Ne, jen pivo" usmála jsem se.

Položila mi na stůl pulitr piva.

"Nemohli by jsme si potykat"

"Klidně" odpověděla jsem s úsměvem.

"Jsem Jessica Smithová, ale říkej mi Jess. Nemám moc ráda, když mi někdo říká celým jménem"

"Já jsem Caroline Dansterová, ale říkej mi Carol. Taky nemám zrovna v lásce, když mi někdo říká celým" opětovala jsem jí.

"Dansterová? Ty jsi dcera Angeliky Danstrové?" ptala se potichu.

"Ano" ušklíbla jsem se a ona se zasmála.

Pili jsme tam opravdu dlouho. Občas odskočila někoho obsloužit a pak jí vystřídala nějaká trochu starší holka, takže si sedla na stoličku vedle mě a pili jsme dál.

"Tak to zkus" šťouchala do mě.

"No tak jo" řekla jsem a usmála se "nalijte nám rum!" poručila jsem a za chvíli nám přistáli na stole dvě flašky rumu.

Rozdělali jsme je a cinkli si. Nenapila jsem se moc ale ani málo. Cítila jsem hořkost a pálilo mě hrdlo. Nebylo to ale tak strašné a dokonce mi to i chutnalo, takže jsem se napila podruhé a o dost víc.

"Není to špatný" usmála jsem se a ona se zasmála.

No a tak jsme pili dál a dál až jsme byli pěkně na mol. Chechtali jsme se jak pominuté, ale pořád jsme na tom byli poměrně dobře, protože jeden chlap už ležel na zemi a zvracel, při čemž se chechtal. Nechutný pohled, ale myslíte, že to vnímáte, když jste na mol? Kdepak my jsme se jen vesele bavili dál. Ráno bylo strašné. Vzbudila jsem se první a seděla jsem na stejné stoličce, za to Jess ležela na pultě.

"Jess, Jess, Jess!" budila jsem jí.

"Mhhm" zamručela.

Trochu jsem se ušklíbla a schodila ji ze stolu.

"Co-co-co se děje?"

"Pěkně jsme se zřídili" řekla jsem a promnula si oči.

"Jo. To jsem celá já, ale zopakujeme si to"

"Stoprocentně" usmála jsem se.

"Mám kocovinu. Jdu zvracet" oznámila jsem a odběhla na záchod.

Zvracela jsem aspoň pět minut, když v tom se za mnou ozval hlas, který jsem doufala, že už neuslyším.

"Čekal jsem, že jakmile se to dozvíš utečeš od tamtuď" utřela jsem si pusu a vypláchla jsem si jí.

"Ty mi nedáš pokoj Sparrowe"

"To nejspíš ne" šibalsky se usmál.

"Vol dobře kroky. Právě jsem zvracela, tak se moc nepřibližuj, zlato" usmála jsem se na něj a odešla za Jess.

S tou jsem se dohodla na ubytování a rozhodla se, že mou loď, Orion, budu hledat až později.

Další kapitola za námi. Tak jak to bude dál..? Hm.. 😂 Mám vás moc ráda a papapa❤️