Nějakou dobu se neobjevil. Ze školy chodil oklikou, aby Světlonoše nepotkal, dlouhá odpoledne trávil ze strachu, že by se potkali na ulici, doma.
"Proč je tak sám?" zeptal se ledňáček, jenž měl vedle sebe téměř neustále skřivana. Těšil se na jeho písně, kdo by mu zpíval, když ne on? Myslel si, že Stín to vnímá podobně. Světlonoš mu daroval špetku upřímného přátelství, lásky, proč by se toho chtěl vzdát?
"Protože bloudí," odpověděl skřivan.
"Světlonoš mu přeci ukazuje cestu," namítl ledňáček a přemýšlel, jestli to Stín nevidí, nebo nechce vidět.
"Ale on ještě neví, že ta trnitá cesta má na konci nejchutnější plody."
YOU ARE READING
Když skřivan zpívá | Drabble | Dokončené
RandomKdyž se toho rána střetli na kraji lesa, byli si cizí. Přesto jeden z nich oslovil druhého: „Zazpívej," vybídl skřivan něžně, leč s jistou zvědavostí ledňáčka. „Nemohu," odpověděl, že ho na druhou větvičku bylo sotva slyšet. „Proč ne?" „Má píseň ne...
