Dárek pod stromkem

#4 - Koledy

Hned jak jsem ráno vešla do třídy, kde měla být hodina literatury, došlo mi, že je něco špatně. Ale ne v tom záporném slova smyslu. Ale ne, řekla jsem v duchu povzdechla si. Lucy seděla na svém obvyklém místě, na sobě červený svetr s velkým sobem a po celé třídě hrály koledy.

„Co se tady kruci stalo?" zeptala jsem se okamžitě, ale Lucy se na mě jen usmála a dál zpívala. „Začal s tím Phil," ozvala se vedle mě Paige a kývla hlavou na hnědovlasého kluka, sedícího na lavici a s červenou santovskou čepicí na hlavě. „Nejdřív tam začal pouštět normální koledy, a teďka na přání ostatních pouští jiný vánoční písničky," povzdechla si Paige a pokusila si daněmi zacpat uši. Phil v ruce držel reprák a začal zpívat společně s Mariah Carey All I want for Christmas is you. No, zpíval... spíše hulákal bez jakéhokoliv rytmu a jeho hlas byl falešnější než vlasy naší ředitelky. Už teď jsem měla sto chutí tuto místnost co nejrychleji opustit.

Naštěstí mě osvobodil zvonek oznamující začátek hodiny. Phil v rychlosti slezl z lavice a vypnul reprák. Paní Kochová, naše učitelka na literaturu, byla přísná a jakékoliv porušení pravidel trestala formou esejí na vybrané téma. Proto i Phil, který si dělal legraci z naprosto všeho a rád míval v hodinách různé připomínky, byl při jejích hodinách krotký jako beránek.

„Co si myslíš o Philovi?" zeptala se mě z ničeho nic Lucy a přitom pozorovala zmíněného hnědovláska. Také jsem se podívala tím směrem a zamyslela se. „No... Někdy je s ním legrace," přemýšlela jsem a přitom jedním okem sledovala zavřené dveře od třídy. „Podle mě se jen přetvařuje a dělá blbce, aby na sebe upozornil," řekla jsem, a jakmile se otevřly dveře a dovnitř vstoupila paní Kochová ve své klasické dlouhé sukni a blůze, zmlknula jsem.

Během kontrolování docházky si Lucy vedle mě začala velice potichu pobrukovat Jingle Bells a já to radši nekomentovala. Raději jsem přemýšlela, jak je ta učitelka schopná chodit po škole jen v sukni a blůzičce, když je venku pod nulou. Pak jsem si ale všimla, že Lucy někam zírá. Podívala jsem se na stejnou osobu, kterou pečlivě pozorovala, a nechápala. Dívala se na Phila, který jí také skenoval očima. Cítila jsem se zmateně. O co tady jde?