Nemůžou Mi Ji Vzít!

1.4K 58 6
                                    

Ráno jsem se probudila v objetí. Buckyho objetí. Pomalu jsem vylezla z jeho sevření. Šla jsem do koupelny trochu se upravit. Když jsem tam vešla zhrozila jsem se z toho jak vypadám. Trochu jsem se učesala,vyčistila si zuby. Když jsem si vyplachovala pusu tak mě někdo obejmul že zadu a políbil na krk.

,, dobré ráno " zachraptěl potichu Bucky. Pousmál jsem se nad tím jak dokáže být jemný.

,, no dobré" otočila jsem se k němu čelem a chtěla ho políbit ale on to udělal dřív. Políbil mě tak jemně. Pomalinku si jazykem probojoval cestu do mích úst. Chytil mě rukama pod zadkem a vysadil na umyvadlo.

Najednou jsme oba slyšeli jak se roztříštilo sklo a vyběhli dovnitř nějací vojáci. Na rameni měli chobotnice s lebkou...
Bucky mě pustil z umyvadla a chytl mě za ruku. Rozhlíželi se po celém mém pokoji když najednou jeden zařval.

,, mám jí, tady je! " nahrnuli se ty vojáci před koupelnu. Byla sem vystrašená. Co chtějí? Chtějí mě? Nebo Buckyho?
Jeden se rozešel proti Buckymu, vypadal že ho chce zabít.
Došel k němu, dělila je fakt jenom malá vzdálenost. Bucky se chtěl bránit ale voják ho vzal pod krkem takovou rychlostí že neměl šanci. Nadzvedl ho do vzduchu a škrtil ho.

,, prosím, nechte ho být! Vezměte si mě. Půjdu dobrovolně, jenom ho nechte být!Prosím! " zaječela jsem pohotově. Měla jsem slzy na krajíčku.

,, Jak myslíš." voják Buckyho pustil na zem. Byl v bezvědomí. Rozešel se ke mně. Někdo mi že zadu přikryl ústa a nos nějakým hadrem. Divně smrděl. V tu chvíli když jsem se snažila nadechnout, vdechla jsem tu látku, kterou byl ten hadr napouštěný. Naposledy jsem slyšela jak říká nějaký voják.

,, dělejte, vezměte ji. Jdou sem" Udělalo se mi černo před očima. Už jsem nevnímala ani písmeno co řekli.

Pohled Bruce

Když jsme ráno s ostatníma snídali uslyšely jsme rámus z pokoje Carol.

,, nerad vás ruším při snídani ale slesna Carol s panem Barnesem jsou v nebezpečí" vyměnili jsme si všichni rychlý pohledy a rozběhli se do jejího pokoje. Když jsem tam doběhl. Myslel jsem že zešílím strachy a vztekem. Rozeběhl jsem se k tomu vysklenému oknu.

,, Bruci pojď sem!" zařvala Nat z koupelny. Když jsem tam doběhl, uviděl jsem tam ležet.... Buckyho! Co ten tady dělá!

,, Bucky kde je! Kde je Carol!" zařval jsem na něj. Byl jsem strachy bez sebe.

,, unesli ji" zachraptěl potichu. Pokrčil jsem obočí. Bylo ticho.

,, kdo ji unesl! " zařval jsem div jsem nezzelenal.

,, HYDRA"

,, to ne, to ne, to neee" našli ji. Neměli o ní vůbec vědět. Steve mi použil ruku na rameno.

,, neboj, najdeme ji" stékali mi slzy po tváři. Nemůžou mi vzít to nejdůležitější v mém životě. Nemůžou!

Flashback
Bruce

Byly jsme na misi v Rusku. Zajali jsme vedoucího té základny. Mysleli jsme že jsme vyhráli, ale nebylo to tak. Když jsme šli předat toho zmetka S.H.I.E.L.Du tak nás napadli. Bránili jsme se. Vyřídili jsme je ale ten vedoucí byl ve špatném stavu. Mohl jsem mu pomoci dlouhé léčby pomoct. Ale Fury rozhodl, že ne. Museli jsme si Pospíšit ta budova měla každou chvíli vybouchnout. Když jsem od něj odcházel zařval na mě..

,, za to že jsi mě tu nechal zaplatíš! Přijdeš o to, co nejvíc miluješ! Usekneš jednu hlavu, naprostou dvě další. Hail Hydra" poslední dvě slova zašeptal.
Tehdy bylo Carol 5 let. Každým dnem jsem měl strach, že si pro ní přijdou.












Parodooooon já vím že je to krátký. Jen toho mám teď hodně do školy, blíží se přijímačky, testy atd. K tomu moje nálada nulová 😅
Takže snad se vám kapitola líbila! ✨

In Love With Winter Soldier Kde žijí příběhy. Začni objevovat