Cestou domu se mě máma zeptala, proč mě strážník volal. Tak jsem si rychle něco vymyslela "No dala jsem jim omylem špatné heslo.", to zní celkem dobře. Tomu by mohla věřit.
Další den jsem šla do školy, a všichni stáli u skříněk a koukali na mně. Cítila jsem se fakt divně. Došla jsem k Belle a zeptala se jí jestli neví, proč na mně všichni tak civí. Jen vzala mobil a ukázala, že po škole koluje nějáká fotka, na které jsem já s Noahem. Někdo nás zřejmě vyfotil, když jsme do toho pokoje. Všichni, co tam byli, věděli co je to za pokoj, a o to horší to je. Ale ppokusila jsem se to neřešit, a šla jsem do třídy.
V hodině mi zazvonil telefon, a tak jsem se zeptala učitelky, jestli si to můžu vyřešit, a řekla, že jo. Vyšla jsem ze třídy a zvedla telefon. "Ahoj Emo." Ozvalo se z mobilu, "Ahoj, jak víš moje jméno?" zeptala jsem se. "Emo to jsem já, Noah. No potřeboval bych se s tebou sejít po škole u mně." Jako popravdě se mi nikam nechce, ale třeba je to fakt důležitý. "No dobře, budu tam." Odpověděla jsem.
Po škole jsem teda šla. Psala jsem si přitom s Bellou, rozebíraly jsem, co asi chce. Už jsem byla u něj, a tak jsem zazvonila. Otevřel dveře, a já šla dovnitř. Odvedl mně k němu do pokoje. Sedla jsem si na postel a on vedle mně. Řekl mi, že se omlouvá za to video, že je mu to fakt líto. Začal slzet, a mě ho bylo fakt líto, tak jsem ho objala a řekla "Dobrý, to je v pohodě. Hlavní je, že se to video nikam nedostalo.". Podíval se na mně a já ho políbila. Vůbec nevím, co to do mně vjelo. Vždyť jsem na něj chtěla zapomenout.
