Dramione - Advent calendar

15.12.

Hermiona celou noc nemohla spát. Proč? Claire se probudila! Po čtyřech dnech bezvědomí konečně otevřela oči a dokonce i promluvila! Ginny, Mia, Harry, Seamus, Dean, Parvati, Neville a mnoho dalších si u profesorky McGonagallové vyžádali volno, aby ji mohli navštívit dříve, než po poledním vyučování. A jelikož Minerva moc dobře věděla, jak jsou z nové události nadšení, nemohla odporovat. Dokonce na speciální přání Ginny Weasleyové osvobodila od školy i Blaise Zabiniho, což jí věru přišlo opravdu zvláštní, ale nechala to plavat, prozatím. A tak se skupinka Nebelvírů i se Zmiozelem, kterého zrzka kryla vlastním tělem a nenechala nikoho, aby ho jakkoli urazil, či si z něho utahoval, i když se o to nikdo ani nesnažil, jelikož měli všichni plnou hlavu své černovlasé kamarádky, jež je konečně schopná alespoň přiměřeného rozhovoru a ne jen tichécho oddechování. Harry byl nervózní, ale nehorázně se na svou lásku, těšil. Sice jí dosud neřekl ta dvě slova, které si navzájem šeptají do uší zamilované páry před spaním, ale cítil, že to snad ani není potřeba, jelikož se už teď k sobě chovali, jako ke své drahé polovičce, proplétali si prsty, utěšovali toho druhého, když plakal a ani jednomu z nich to nepřišlo divné. A za tu dobu, co byla Claire v "kómatu" Harry pochopil, jak moc mu na ní záleží. Nejedl, nespal a ani se moc nesmál, jelikož ho vevnitř užíral pocit prázdnoty a on cítil, jak mu jeho princezna chybí. Zato Hermiona se jenom těšila. No chápejte, chodila za ní ČTYŘI dny na ošetřovnu, mluvila na ni, strala se o ni a to o tom Claire neměla ani ponětí a ona se teď probere! Včera, když otevřela oči a ona poprvé po tak dlouhé době slyšela její melodický hlas, který byl vyjímečně vyprahlý a chraplavý, většinu času proplakala štěstím a když se konečně uklidnila na tolik, aby vůbec mohla promluvit, přiběhla Poppy Pomfreyová a hned po tom co si všimla, že je černovláska vzhůru, vyhnala ji z ošetřovny a začala zkoumat dívčin stav. Zkrátka si zrovna dvakrát moc nepokecaly a ona se těšila, až ji zase uvidí a po tom co odejdou ti "přebyteční", bude se jí konečně moct zeptat na věci, které ji zajímají. A těch bylo opravdu hodně.
,,Kdo zaklep...?" začala Hermiona, jenže ji přerušilo hlasité zavýskuní jejích přátel, kteří se raději bez zaklepání, jako splašené stádo volů, nahrnuli dovnitř a hlučně se rozeběhli ke Claire, která se jich tak lekla, že sebou trhla a kniha, jež držela, jí vyletěla z ruky a praštila chudáka Draca Malfoye, přímo do oblučeje. Černovláska si s ním zrovna povídala, když se na ošetřovnu přiřítil onen hurikán jejích kamarádů a zajistil jí trauma do konce života. Včera, potom co Herm odešla a Poppy ji konečně nechala na pokoji a nervala do ní lektavry všech druhů, se s ním usmířila. A musela přiznat, že udělala dobře, jelikož je Draco opravdu fajn kluk. ,,CLAIRE!" Ozval se šťastný výkřik hned z několika úst a černovláska se během minuty ocitla v těsném objetí svého přítele Harryho, kterého tak ráda viděla. ,,Au," sykla tiše, jelikož jí neopatrný Nebelvír sevřel bolavé rameno až moc pevně a přecijen ho pořád neměla uzdravená. ,,Promiň, já-" vyhrkl okamžitě Harry a povolil stish, načež se odtáhl a podíval se Claire hluboko do očí, ,,jsem tak rád, že jsi zpátky." Potter nečekal ani minutu, nahl se k ní a spojil jejich rty v jedny. A přesto, že to byl jen krátký polibek, byla v něm cítit ta láska a něha, kterou teď oba potřebovali cítit od toho druhého. ,,Ale noták," protočil Seamus očima, ale na tváři mu pohrával veselý úsměv. Parvati se stejně jako Hermiona, která se konečně protlačila davem svých kamarádů, culila a rozplývala se nad tím pohledem. Sice bylo asi neslušné, stalkovat je v tak intimní chvíli, ale museli uznat, že si o to koledovali. A každý, kdo by je viděl by okamžitě prohlásil, že jsou dokonalý pár, což taky opravdu byli. I Draco, který od svého bývalého úhlavního nepřítele odvracel zrak, si nemohl pomoci a občas o ně zavadil pohledem. Zato Dean a Ron se znechuceně šklebili a dělali, jak je jim tahle scéna nepříjemná, i když to nebyla pravda a náladu jim to spíše zvedlo. Byli totiž až moc přející na to, aby je rušili, všichni, až na- ,,Tak mládeži, končíme. Už jste se tu líbaly dost dlouho, vy hrdličky." ...Ginny. Ne, že by to svým přátelům nepřála, ale přišli přecijen kvůli něčemu jinému a ona nehodlala zbytečně ztrácet čas nad pohledem na ty dva, jak se muckají. Harry se od Claire nespokojeně odtáhla a zamručel cosi jako: ,,No jo, vy kazišuci, abyste se nezbláznili." Všichni však jeho poznámku úspěšně odignorovali a začali se vítat s Claire, která se na ně usmívala, jakoby snad ani neležela na ošetřovně a nebyla několikrát skoro mrtvá.
Povídali si s ní dlouho, přes tři hodiny, což bylo na chudáka Claire až moc a představa, že ji ještě čeká rozhovor s Hermionou a Ginny, které se jí měly v plánu vyptávat na opravdu hodně věcí, ji trochu děsila, takže se nakonec jeden po druhém, jako podle plánu všichni rozloučili a odešli. ,,Ty bys měl jít taky, Harry, potřebujeme si s Claire promluvit osamotě," ozvala se Hermiona, když byl Nebelvír jediným přebytečným v místnosti, přičemž nepočítám Heather Daviesovou, která buďto spala a nebo pouze odpočívala, ale měla u toho zavřené oči. ,,Proč? To tu jako nemůžu být se svou láskou?" Zamračil se černovlásek a přejel zbylou pětici pohledem. A i když Claire ono oslovení polichotilo, musela bohužel souhlasit s Hermionou. ,,M-mia má pravdu, Harry. Měl b-bys jít, přijď za mn-ou zítra, ano?" ,,Ale-" ,,Žžádné ale, Pottere," pokárala ho černovláska a znovu se osvěžila sklenicí vody, aby neměla tak vyprahlý hlas. A jelikož černovlásek nechtěl svou princeznu nijak rozčilovat, po pár nepěkných poznámkách a dlouhém polibku, jako pozdrav, se opravdu vydal pryč. ,,A co Zabini?" Zeptala se zvědavě Claire, jakmile její přítel odešel a zbyly tu jen Hermiona s Ginny a Draco s Heather které odtud nemohly jen tak vyhodit. Jediným, kdo přebýval, byl Blaise, nebo to tak Claire alespoň cítila. Neviděla důvod, proč by tu měl zůstávat. ,,Blaise tu zůstane," prohlásila Ginny a nenechala nikoho nic namítat. Její přítel tu prostě bude a hotovo. ,,Pokud mě tu Wooringtonová nechce, nebudu překážet-" ,,Nech toho, Zabini. Nikomu tu nepřekážíš," přerušila ho s úsměvem Herniona a posadila se na židli, vedle Claiřiny postele, aby nemusela celou dobu stát. Na to už Zmiozel nic neřekl a zabral si stoličku u lůžka svého nejlepšího přítele, který se celé situaci, jež nastala, jen potichu smál. A hned potom, co se usadila i Ginny, začal výslech. ,,Jak se vůbec máš, Claire? Předtím jsem se tě ani nestačila zeptat, jaký tu byl hluk," zazubila se Hermiona. ,,Celkem to ujde. Vlastně se nemám nijak. Všechno mě bolí, jsem unavená a Pomfreyová so mě furt cpe lektvary, ale musím uznat, že jste mi svým příchodem náladu zve-dli. Pardon, mu-sím se napít, vy-schlo mi v kr-ku," odvětila Claire a dopila vodu ve své skleničce, kterou jí Ginny jednoduchým kouzlem doplnila, protože tušila, že ji bude ještě potřebovat. ,,Díky." ,,Když už mluvíme o našem příchodu... ještě předtím, než jsme sem vrmtrhli, jsi si povídala tady s Dracem. To jste se usmířili taky?" Zeptala se znovu Hermiona a na tváři Claire, i samotného Malfoye se objevil úsměv. ,,Dalo by se to tak říct. Včera, když jsi odešla, jsme se usmířili... a já myslím, že když už Zabini uslyší náš rozhovor, neměl by být jediný, kdo se ještě nepřátelí se všemi. Takže... já jsem Claire, ale to asi víš," pousmála,se černovláska a nastavila Zmiozelovi svou kevou ruku, jelikož s tou pravou stále nebyla schopna pohnout. ,,Blaise Zabini," ušklíbl se a potřásl si s ní, ,,rád tě "poznávám", Claire." ,,To já tebe, Blaisei," uchechtla se Nebelvírka a s úsměvem se podívala na příjemně překvapeného Draca Malfoye. Tahle situace se vyvýjela dobrým směrem. Možná, že bylo vlastně dobře, že se na tom famfrpálu rozsekal. Znáte přeci to přísloví, že všechno zlé je taky pro něco dobré, ne? ,,Hermiona," představila se i brunetka a připadala si jako blázen. Znají se přes osm let a představují se až před koncem školního roku? Někdy si opravdu nepřipadala normální. ,,No vidíte," zasmála se Ginny, ,,teď Blaise oficiálně patří do "rodiny", takže... můžeme pokračovat?" ,,Hele a pamatuješ si vůbec něco? Z toho incidentu, Hermioniných návštěv a tak?" Zeptal se prozměnu doteď mlčící Malfoy a s očekáváním v očích si dívku prohlédl. ,,Jen útržky. Pamatuju si začátek utkání, potom Zachariášovi blbé kecy, hned na to letící potlouk, tvrdý náraz, pád z koštěte a pak jen černo. Poslední co si pamatuju, je tvůj vyděšený výraz, Draco, jinak nic. A ty návštěvy... zdály se mi podivné sny. Ocitala jsem se na náhodných místech, ale vždycky byly z mých vzpomínek. Před očima se mi promítal celý můj život... a občas mi připadalo, že slyším vaše hlasy, ale vždy jakoby z velké dálky. Až včera jsem konečně poznala, kdo na mě mluví. Ginny tu byla ráno. Slyšela jsem tě, ale nemohla jsem se hýbat, otevřít oči, odpovědět ti... jen jsem věděla, co mi říkáš. A potom ty, Mio. Snažila jsem se, ale zase mi to nešlo. Až potom co jsi zmínila, že vám chybím a abych čímkoli pohla, jsem do toho dala všechno a hnula jsem malíčkem u nohy, jenže jsi to nemohla vidět. Postupně se mi uvolňovaly svaly na obličeji a já dokonce dokázala promluvit. Ani nevíš, jak šťastná jsem byla, když jsem konečně po tak dlouhé době, otevřela oči," odpověděla jí Claire a slastně vydechla. Konečně se totiž zbavila hrůz z minulosti, jež se jí stejně jako zbytek vzpomínek, které začínaly být šťastné až od doby, co se dostala do Bradavic, promítal před očima, dokud je neotevřela. I když, první dny na hradě byla černou ovcí společnosti, šedou myškou v rohu a tím nechtěným človíčkem. Tak tomu bylo, dokud se nezačala bavit s Ginny a nepoznala opravdové kamarádství. Byla za svou zrzavou kamarádku ráda. Co by bez ní taky dělala? ,,Co to rameno? Pořád tě tak bolí?" Zeptala se Ginny, aby přerušila to tíživé ticho. ,,Už ani moc ne," pousmála se Claire, i když to nebyla pravda, ,,dobře... bolí mě opravdu hodně, ale dá se to přežít." ,,A nevíš, kdy tě odtud pustí, Claire?" ,,To nevím, Ginny, ale madam Pomfreyová se netvářila moc nadšeně, když jsem jí oznámila, že chci na ten Vánoční ples," povzdechla si černovláska. ,,Nesmutni," usmál se Blaise, ,,Potter ti nebude moct pošlapat střevíčky." ,,Blaisei!" Zamračila se Ginny a Zmiozel se rozesmál. ,,Dělal jsem si srandu. Chápeš...? Hm... to nic... vtip. Chtěl jsem říct, že se tam určitě dostaneš. Uzdravíš se a ples si užiješ. Rozhodně Vánoce nestrávíš rady a pokud tu budeš nucena tvrdnout, oslavíme je tady spolu." ,,To je skvělý nápad," zazubila se Hermiona. ,,Hele a opravdu každodenně vyhazuješ pozvánky od kluků ze všech možných kolejí, kteří se tě snaží dostat na ten ples, Claire?" Zeptal se zničehonic Draco, jelikož ho tahle věc opravdu zajímala. Černovláska se rozesmála. ,,Je i není. Začaly mi chodit dva dny po tom, co jsme se o plesu dozvěděli a je pravda, že jsem polovinu z nich vyhodila a ani na jeden jsem neodpověděla. Pár jsem si jich nechala pro případ, že by mě nepozval ten, se kterým jsem chtěla jít, ale to se naštěstí nestalo. Jdu s Harrym, takže u sebe už nemám ani jeden. Teď mi chodí spíš dopisy o tom, ať se brzy uzdravím, i když je polovina od kamarádů a zbytek od nich a to jsem si je všechny přečetla až dneska." ,,A ty s Harrym teda chodíš?" Zeptala se nadšeně Ginny. ,,Opravdu si připadám, jako u výslechu, ale... asi ano. Máme to mezi sebou takové podivné. Ani jednou jsme tomu druhému neřekli, že ho milujeme, neprali jsme se, jestli spolu budeme chodit a přesto mezi sebou milostný vztah máme. Nebojte, jsem z toho stejně zmatená, jako vy... takže asi jo," usmála se Claire. ,,A nevadí ti, že Blaise chodí s Ginny?" Zeptala se zničehonic Hermiona a vrhla omluvný pohled po svých kamarádech, načež se znovu koukla na Claire. ,,Jasně, že mi to nevadí. Pokud jsou šťastní, ať si spolu jsou," usmála se černovláska, ,,taky bych ti nebránila, kdybyses dala dohromady třeba tady s Dracem, Hermiono." Brunetka zrudla a zabodla pohled do země, zatímco blonďák si zkousl spodní ret a snažil se neculit nad Hernioninou roztomilostí. Claire se ušklíbla. Samozřejmě jí neušla jejich nervozita. ,,No- to je jedno. Ale Blaisei," svraštila černovláska obočí, ,,pamatuj si, že pokud Ginny jakkoki ublížíš, budeš mrtví dřív, než stihneš zavolat o pomoc, jasné?" ,,Tak drastycké závěry snad vynecháme, ne?" Rozesmála se Ginny, aby odlehčila situaci. ,,Prozatím," zamumlala černovláska. ,,Jaktože jsi nám neřekla o svých ctitelích, Claire?" Zeptala se Hermiona a pousmála se. ,,Nepřišlo mi to důležité," pokrčila Claire rameny, ,,ale co ty a ten tvůj ctitel, Mio? Zjistilas něco? Vyškrtly jste někoho?" ,,Je to Zmiozel," vyhrkla Ginny dřív, než sračila Hermiona cokoliv říct. ,,Zmiozel?" Nadzvedl Blaise jedno obočí a pohledem zabloudil k nervóznímu Dracovi, který si ret už málem prokousl. ,,Ano," přikývla Mia, ,,neznáte někoho, kdo by připadal v úvahu?" ,,Bohužel," pokrčil Zabini rameny a objal Ginny kolem ramen. ,,No nevadí. Zkusila jsem to. A tobě Claire nevadí, že je to Zmiozel?" K tomuhle už jsem se přeci vyjadřovala," povzdechla si černovláska, ,,ne, nevadí mi to." ,,A dostala jsem od něho sovu, představ si to!" Rozjasnila se znovu Hermiona. ,,Opravdu? A jak se jmenuje?" ,,Frigus." ,,Frigus? Neznamená to latinsky náhodou "chladný"?" ,,Jak tohle jsakru víš, Claire?" Vyoálila ze sebe Ginny a Malfoy neznatelně kývl. Jak to ksakru odhalila tak rychle? ,,V tomhle se zkrátka vyznám," ušklíbla se Claire, ,,ještě nějaké otázky?" Zavládlo ticho. ,,Takže?" Pobídla je černovláska a znovu se napila své vody. ,,Pár jich ještě mám, ale nebudou ti asimoc příjemné," povzdechla si Hermiona. ,,To nic. Ptej se." ,,Víš... když jsem tu za tebou jednou byla, nadhodila jsem téma o tom, jak kvůli svému spánku tvoříš madam Pomfreyové tu roztomilou vrásku na čele, o které jsi mi povídala, když jsi si tehdy zlomila ruku při pádu z testrála," začala Hermiona. Ticho panovalo dál. Nikdo se neodvážil ani ceknout, jelikož byli až moc zvědaví na to, aby Nebelvírčinu řeč rušili. Nechápali kam tím míří, jen Claire cosi tušila... ,,Pokračuj," zamračila se. ,,Víš... no... nikdy jsi mi neřekla, jaktože jsi je viděla už před bitvou o Bradavice. Je mi blbé, se tě na to ptát tady, před ostatními, ale... koho jsi viděla zemřít, Claire?" Černovláska zatla čelist a snažila se na nic nemyslet. Vracely se jí vzpomínky. Jedna jediná věta stačila k tomu, aby jí pomíchala myšlenky. ,,Claire? Promiň... nechtěla jsem-" ,,Jsem v pořádku, Hermiono," odvětila suše černovláska a pokusila se usmát, nechtěla na ní být hrubá, ,,viděla jsem zemřít bratra." ,,To je mi líto," zesmutněla Ginny. ,,Byl to ten nejlepší člověk, kterého jsem kdy poznala. Milý, pěkný a dobrosrdečný člověk, který vždy pomáhal druhým více, než sám sobě. Ubila ho partička kluků z jeho školy, přímo před mýma očima... šikanovali ho a já o tom neměla ani zdání. Možná, že kdyby mi to tehdy řekl, nemusel zemřít. Ale byla to i moje vina. Já si ho nevšímala a on... trpěl. Jednoho dne to ta parta mudlů přehnala. Viděla jsem, jak do něho mlátí a koppu, ale byla jsem moc maká a slabá, než abych se za něho postavila. Bylo mi tehdy přesně devět, když se to stalo... zemřel mi na klíně. Dodnes si pamatuju jeho poslední slova, než mě opustil: ,,Neplač, princezno," zemřel na moje narozeniny, proto je tak nerada slavím. Nemám totiž co slavit." Zavládlo hrobové ticho. Claire nebrečela, nebo alespoň ne na povrchu, uvnitř však byla zlomená. Probudila dávno zapomenuté vzpomínky, na které se tak dlouho snažila nemyslet, jenže se jít teď všechny vrátily. ,,Promiň, Claire," povzdechla si Hermiona. ,,To nic, nemihlas to vědět," pousmála se černovláska. ,,Můžu se zeptat ještě na něco?" Ozval se váhavě Draco. ,,Jen se ptej." ,,Proč tak nenávidíš sníh, Claire?" ,,V ten den, kdy můj bratr zemřel, totiž sněžilo."

***