ReMMeXicek

Nová kapitola: Můj lid, moje královna
          	
          	A je to tady! Kapitola "Můj lid, moje královna" je konečně venku. Musím přiznat, že psaní této kapitoly pro mě bylo trochu jiným zážitkem. Na začátku jsem se do příběhu pustil s tím, že se chci zaměřit především na budování světa a vztahů mezi postavami, a ne na romantiku. Měl jsem dojem, že by to sem nepatřilo. Ale jak to tak bývá, příběh si začal žít svým vlastním životem a romantika se do něj postupně vplížila.
          	
          	A víte co? Teď retrospektivně si uvědomuju, že to byl vlastně skvělý krok. Nejen že to přineslo nové rozměry do vztahů mezi postavami, ale zároveň to do příběhu vneslo i hlubší emoce. Těch momentů, kdy jsem si říkal, jestli to bude fungovat, bylo hodně, ale dnes už vidím, že to příběhu opravdu pomohlo.
          	
          	Byl to pro mě osobně trochu risk, ale myslím, že to přineslo přesně to, co příběh potřeboval. Postavy jsou teď víc lidské, a tím pádem i jejich příběh a cesta je autentickější.
          	
          	Děkuju vám všem za to, že se stále se mnou vydáváte na tuto cestu. A doufám, že se vám tahle kapitola líbila tak, jak mě bavilo ji psát.
          	
          	Mimochodem, trochu mě mrzí, že nedostávám tolik zpětné vazby. Zhlédnutí kapitol sice přibývají, ale chybí mi vaše názory. Nevím, co se vám líbí, co byste chtěli vidět více, nebo co bych měl zlepšit. Vaše komentáře a reakce by mi opravdu pomohly příběh dál vylepšovat. Takže pokud máte chvilku, budu opravdu rád za jakýkoliv feedback.

ReMMeXicek

Nová kapitola: Můj lid, moje královna
          
          A je to tady! Kapitola "Můj lid, moje královna" je konečně venku. Musím přiznat, že psaní této kapitoly pro mě bylo trochu jiným zážitkem. Na začátku jsem se do příběhu pustil s tím, že se chci zaměřit především na budování světa a vztahů mezi postavami, a ne na romantiku. Měl jsem dojem, že by to sem nepatřilo. Ale jak to tak bývá, příběh si začal žít svým vlastním životem a romantika se do něj postupně vplížila.
          
          A víte co? Teď retrospektivně si uvědomuju, že to byl vlastně skvělý krok. Nejen že to přineslo nové rozměry do vztahů mezi postavami, ale zároveň to do příběhu vneslo i hlubší emoce. Těch momentů, kdy jsem si říkal, jestli to bude fungovat, bylo hodně, ale dnes už vidím, že to příběhu opravdu pomohlo.
          
          Byl to pro mě osobně trochu risk, ale myslím, že to přineslo přesně to, co příběh potřeboval. Postavy jsou teď víc lidské, a tím pádem i jejich příběh a cesta je autentickější.
          
          Děkuju vám všem za to, že se stále se mnou vydáváte na tuto cestu. A doufám, že se vám tahle kapitola líbila tak, jak mě bavilo ji psát.
          
          Mimochodem, trochu mě mrzí, že nedostávám tolik zpětné vazby. Zhlédnutí kapitol sice přibývají, ale chybí mi vaše názory. Nevím, co se vám líbí, co byste chtěli vidět více, nebo co bych měl zlepšit. Vaše komentáře a reakce by mi opravdu pomohly příběh dál vylepšovat. Takže pokud máte chvilku, budu opravdu rád za jakýkoliv feedback.

novoni447

Ahojky, děkuji za follow❤️

novoni447

@ ReMMeXicek  Ooh, tak to jsem ráda:)
            Chvíli potrvá než něco přidám, dělám přijímačky na vejšku, ale v budoucnu je v plánu pokračovat s příběhy 
Reply

ReMMeXicek

@novoni447 Ahoj, není zač!  Tvůj profil mě zaujal, tak jsem si řekl, že stojí za to ho sledovat. Těším se, co přidáš dál.
Reply

ReMMeXicek

Ahoj moje bando věrných,
          právě jsem vypustil 14. kapitolu a... popravdě? Byla to jízda. Nejen akce nebo krev – i když ano, i toho se dočkáte (a sakra intenzivně) – ale hlavně emoce. Tohle bylo o nás. O těch tichých chvílích mezi výbuchy, co tvoří základ něčeho, čemu se dá říkat rodina.
          
          Ať už jde o krevní magii, démonické stíny nebo polštáře z krve – jo, i ty tam najdete – tentokrát jsem fakt cítil, že se něco lámalo. Uvnitř hlavního hrdiny. V ostatních. A vlastně i ve mně, když jsem to psal.
          
          Několikrát jsem se při psaní nahlas zasmál, jindy mi přišlo, jako by mi někdo seděl na hrudi. Tahle kapitola není jen další krok – je to změna. Tichá, ale hluboká. Možná se to na první pohled nezdá... ale pod povrchem to vře.
          
          A jo… taky možná uvidíte jinou stránku těchhle „tvrdých“ postav. Protože někdy je polibek víc než vítězství. A smích zní jako ozvěna přežití.
          
           Jestli čtete od začátku – díky, že v tomhle šílenství jdete se mnou.
           Jestli jste noví – vítejte. Ale připravte se: tohle není jen fantasy. Je to krev, slzy, magie… a občas i naděje.
          
          Dejte mi vědět, co ve vás kapitola vyvolala. Jsem fakt zvědavý, co v ní uvidíte vy. A hlavně – děkuju, že jste tu. Bez vás by tenhle svět neměl smysl.
          
          S úctou (a kapkou krve),
          ReMMeX

ReMMeXicek

Nová kapitola venku: Oheň, krev a pouta
          Tahle část je pro mě osobně zlomová. Štěpán se pomalu, ale jistě mění — a ne každej to zvládne rozdýchat.
          
           Co když hlavní hrdina není tak úplně hrdina?
           A co když i v těch nejtemnějších chvílích dokáže cítit lásku?
          
          V týhle kapitole najdete vesnici v plamenech, morálně dost pošramocený rozhodnutí a jeden moment, kdy se možná konečně přizná, že mu na někom fakt záleží.
          
          Zajímá mě — kde byste vy osobně nakreslili hranici? Co je ještě v pohodě… a co už je moc?
          
          Já? Já tu hranici asi ztrácím spolu s ním. A právě proto mě to tak baví psát.
          
          Přečti si “Oheň, krev a pouta” — kapitolu, kde se nejen bojuje, ale taky drží za ruku.

ReMMeXicek

Ahoj všem!
          Chtěl jsem vám dát vědět, že mám teď víc práce než volného času, takže psaní musí na chvíli ustoupit do pozadí. Ale hlava pořád vymýšlí a klávesnice se občas taky zapotí – další kapitolu už mám částečně napsanou a jakmile si najdu chvilku, vrhnu se na pokračování.
          
          I když nejsem online každý den, jsem tu s vámi – skrze své řádky, co se snaží něco říct, když už já nemůžu.
          
          Zajímá mě, jak se vám příběh zatím líbí – co vás chytlo, co by šlo zlepšit, co vám třeba chybí? Budu rád za každý komentář, nápad nebo zpětnou vazbu. Fakt si vážím toho, že čtete 
          
          Díky, ReMMeX.

ReMMeXicek

 Nová kapitola mezi světy je venku! 
          Popravdě... sám pořádně nevím, co vám k tomu říct. Měl jsem ji připravenou už pěkných pár dní, možná i týdnů. Chtěl jsem ji vyšperkovat — a myslím, že se mi to povedlo.
          Jenže čím víc jsem do toho zabředával, tím větší zmatek mi to začalo dělat v hlavě. Jako čtenář byste možná ani nepostřehli, kdy přesně se realita začala ohýbat. Kdy se všechno začalo míchat a co je vlastně ještě pravda?
          
           Volba mezi dobrem a zlem... Pro smrtelníka nemožná. Pro někoho se silou boha? Uvidíte sami.
          
           Mrkněte na novou kapitolu a napište mi, co si z toho odnesete vy. Třeba v tom najdete i kus sebe.
          
          https://www.wattpad.com/story/392413401

ReMMeXicek

A je to tady! Nová kapitola "Sjednocení" je venku. Musím přiznat, že pro mě osobně je to ta nejkrásnější kapitola, kterou jsem dosud napsal. Je úžasné sledovat, jak se vztahy mezi postavami vyvíjejí, jak se postavy musí vyrovnávat s novými riziky, ale přesto drží při sobě. Je to fascinující vidět, jak se vzájemně podporují, a ta podpora mě opravdu zahřívá u srdce – a to i přesto, že jsem jejím autorem.

ReMMeXicek

@ tamara_prokop  děkuji! Jsem rád že se moje forma vyprávění líbí i ostatním.
Reply

tamara_prokop

@ReMMeXicek to si tak krásne napísal.❤️ 
Reply