deny met louis

Po událostech před pár dny, která se mě osobně netýká, ale přesto to mnou neskutečně otřáslo, bych vám chtěla připomenout, abyste svým blízkým řekli, jak vám na nich záleží, protože nikdy nevíte, kdy vás mohou opustit během pár minut. 
          Přeji vám, abyste strávili svátky v míru a pohodě.
          
          Deny.

Část 4. 
          
          Čas plynul moc rychle, ale přesto jsem se cítila jako DOMA. 
          
          Po koncertu naivně čekám se spoustou fanoušků před arénou, jestli Loui přijde. Za skly bylo hodně security, podezřelé, a kolem barikáda. Cože? Security se nám smáli, ale co už. Kamarádka na mě čeká venku i se psem, půl dvanácté hovor, co se děje a kde jsem. V tom velkým davu čekám na něj. Tak čekej, musíš ho vidět, přišla odpověď. Únava, bolest celého těla a už po 23:45 to chci vzdát, když najednou řev a vidíme procházet Louiho jak jde ven! Šílenství, údiv! Fakt jde? Bude takhle blízko! Jo, byl! Dva metry ode mě byl,  nechápu a nedokážu říct, jak vděčná jsem! 
          Tt: deny.tommo.91
          Ig: _tomlinson.d 
          
          A to jsem na koncertě měla jen 20% baterie a venku 0% xdd

Část 3.
          
          Pak čekání ještě několik hodin, bezmála jsem ten den byla před arénou 13 hodin, než náš pustili dovnitř. Vchody se otevíraly v 18:00 a řada se začala tvořit dvě hodiny předem, lidi si ani neuklidili, byli jsme asi jediné. No, tak brzo jsem to nečekala, snažím se spojit s kamarádkou, u které spím a nejde na koncert, jestli mi skočí pro tašku a bundu, úschovnu nestíhám. No, vylezu z davu a modlím se, ať mě pustí ke kamarádům zpět. Věci předám, všechno dobrý, jsem zpátky u holek v řadě. Chci se podívat na mobil... ale já ho nemám! Je v bundě, kterou mi kamarádka odnesla! Nemám lístek, nepamatuji si její heslo a na mess neodpovídá. Další zoufalství, teď už brečím jak pominutá a lidi koukají. Někdo se mi snažil sehnat lístek, já propadám panice. Naštěstí jednu holčinu napadlo zavolat na můj mobil, ještě že jsem ten den měla zaplé zvuky! Kamarádka mě chce zabít, ale přijde a telefon mi dává! Já se probojuju po několikáté zpět dopředu a všem se omlouvám a dekuji bohu za konec! 
          
          Vstup se otevřel! To, že většině sebrali vlaječky na projekt nekomentuju! :D Běžím, vím, že barikáda nebude, ale nevadí. A nevím jak, podařilo se mi místo u holek z řady a dokonce i s jednou holčinou, s kterou jsem se bavila i předtím (je fakt skvělá, díky ní jsem si koncert mnohem více užila!). První skupina The Academic byla bomba!, druhá přepískla zvuk ale taky super. A pak Louis. Nemám slova,jak bych ten zážitek popsala, byl tak blízko, nějakých 10 metrů! Neskutečný, boží to bylo! Za všechno to stálo!
          
           

Část 2.
          
          Kolem desáté, co už jsem v sobě měla něco k jídlu a spokojeně jsem si došla na wc, začaly polky, co se to snažily organizovat (ironie ups) si nás svolaly do deště, že číslování. Řvaly potichu, nikdo nic nevěděl, zmatek, řadu prostě neuděláme, nemožný. Od jedné holky k druhé jsme přecházely asi hodinu. Fuuha. Nakonec jsem zjistila k jaké holce mám jít, že jsem se ráno zapsala, holka mě nejdříve nemohla najít, nakonec ok a číslo 288. Kdyby to tu končilo. 
          
          Překvapení pak nastávalo každou chvíli  - někdo má číslo na ruce, někdo RŮŽOVÝ náramek s číslem ještě z minulých dnů, někdo číslo na ruce s obrázkem, někdo  nic. Cože to? 
          
          Pak přišel security, prý oficiální narámky od Louiho! Vážně, konec zmatku? Vůbec ne! Narámky dostala polka (?) mluvící jen anglicky, že ten co má číslo dostane ŽLUTÝ náramek a je jich dost (1000). No jo, bylo u ní asi 100 lidí a narámky nemá. Ok, jdu na své místo si odpočinout, začínám být z toho unavená a nervní. Security! Rozdává narámky! Dostávají se k němu ale převážně jen lidi, co přišli hodinu předem a my, co tam trčíme od rána nic. Zjištění, že z mých kamarádů jsem jediná bez narámku? Nic moc pocit, když jsem byla u mnoha z nich tam jako první. 
          Narámky další má zase jiná polka, lidi naštvaný a chaos, holka to rozdává stylem jeden za minutu, prý potřebuje naše jména. Hloupost. Nějaké holky se v tom chumlu domluvily, že jí je ukradnou- tý držíš ruce, já telefon a ty vezmi krabici! Narámky všude, holka s brekem na zemi, holky propagující TREAT PEOPLE WITH KINDNESS (jedna měla snad harryho merch)šťastně rozdají kamarádům. Odporné chování. 
          
          Já už byla fakt zoufalá a ve stavu, že budu brečet. Šílenství. 
          
          Ani nevím jak, někdo z holek co seděly opodál od našeho místa měly dva narámky navíc, které mi daly - jeden jsem si tedy nechala a jeden dala kamarádce @Brixie239 .❤ 

FITF TOUR| prague 19/10/23
          
          Spousta z vás určitě byla na Louiho koncertě v pražské O2 aréně. Byl to nezapomenutelný zážitek, jak z dobré stránky, tak i z té špatné. 
          
          Když bych to vzala od začátku, organizace. To byl úlet jak prase. Bylo řečeno, že číslování pro jednodušší průběh začne ve čtvrtek brzo ráno s tím, že kdo přijde první, tak začne číslovat. No jo, ale někdo se z ničeho nic rozmyslel, že začne číslovat jít v pondělí, ve středu mělo být rozdáno přes 100 čísel. Zmatek a neférovost. Ve středu večer jsme s kamarádkou šly kouknout na situaci, před desátou cca. Končil hokej, stanování zakázáno kvůli nebezpečí. I přes to tam bylo kolem 100 lidí v dekách, co tam chtěli spát a měli jakože číslo. Nechápali fanoušci hokeje, ani já (a to jsem fakt ulítlej fanoušek haha). Venku kolem 5°C. Masakr.
          
          To bylo ještě v pohodě, největší průser byl čtvrtek. 
          
          Ráno jsem vstávala ve čtyři ráno po ani ne čtyř hodinách spánku. Před pátou jsem byla u O2 arénou, kde už bylo dost lidí. Pro parádu jsem se zapsala u nějaké cizinky jakože na seznam, ten den v pět ráno a číslo 288. Cože. Neřeším no. Seděla jsem tam s nějakými holkami v dešti, kdy pod střechou nebylo skoro místo, nakonec jsem se přidala k holčinám ze Slovenska, co tam měly místo pod střechou a vzaly mě k sobě. Byly fakt úžasné a dekuji za jejich společnost. 
          Nikdo nic nevěděl, někdo říkal, že oficiální číslování začne po osmé. Nic. Že to budou kontrolovat Louiho security. Haha, mají lepší věci na práci než náš bordel. 
          
          Část 1.

Mám nový instagram btw,  kde budu sdílet plánované příběhy,  na kterých pracuju ^^ - denya_wattpad 
          

Kdyby měl někdo zájem o přečtení si temné fanfikce na Pána prstenů,  můžete zkusit tu od @Veru2809 <3
          
          https://www.wattpad.com/story/347532633?utm_source=android&utm_medium=link&utm_content=story_info&wp_page=story_details_button&wp_uname=_denya-&wp_originator=ticntT5o9Kg0gWHxD2XIY0PbyLL47k%2BDJzbEUBdc4oUxDLkWWYYMjxGm4QtK7iR7OK3vj4xcCmXzdyU%2BFtWcCwEB634sXK0GmQSF5DwwsZL080Agnv1mKLOafQhzlmmv

Před chvílí jsem dorazila z kina. Byla jsem na All of those voices od Louiho Tomlinsona. Bylo to skvělý, brečela jsem, šťastně se usmívala, cítila neskutečnou nostalgii. Louimu přála všechno nejlepší, v hodně věcech jsem se ztotožnila a dodalo mi to odvahy. Ale zároveň jsem nevěděla, jestli cítit ohromnou radost nebo ohromnou sklíčenost, když mluvil o One Direction. 
          Dalo mi to hodně, ale jsem aktuálně ve stavu, kdy to budu hodně dlouho rozdýchávat. A potřebuju to vidět znovu. A znovu. A znovu. 
          Miluju všechny momenty Louiho života, který sdílel, přestože to nebyly vždy nejšťastnější časy.❤️
          
          I NEED YOU. YOU NEED ME. 
          
          Vyčerpaná, spokojená, ubrečená Denča.
          
          (Stejně to nikdo nečte, ale musela jsem sem hodit své splašené emoce..<33 )

Nějaké opravdové psaní po dlouhé době, do psací výzvy ^^ nejsem s tím spokojená, ale byla to opravdu výzva. :D
          
          https://www.wattpad.com/story/333432253?utm_source=android&utm_medium=link&utm_content=story_info&wp_page=story_details_button&wp_uname=_denya-&wp_originator=bqf7PgZCm0hXQ5%2FtDciXT5ecf3u3vcRDe0wwvUzKFm6YFGluHLOhrxWkvEstpxtI8f%2BHUZ9JucstI08Q8rzUD3MK4MbmV4ZvVwid1pmkklTwa%2FeN5WwD2nDbkNQxk8KK
          
          Denča.

Ahoj všem!
          
          Přeji vám šťastný Nový rok! Hlavně ať se vám všem vyplní a daří se vám! 
          Já se snad v příštím roce dokopu konečně něco fakt napsat, tak mi držte palce! A vám ať to taky píše! <33
          
          2022/2023
          
          Denča.