Snarry drabbles

117/ Větrník

Severus byl opřený palcem o líci a ukazováčkem s prostředníčkem o čelo, zakrývaje si tak část obličeje s pohledem zabořeným do knihy.

,,Harry," zvednul oči k jídelnímu stolu, kde si jeho partner vychutnával větrník a laskonku, ,,nemůžeš si vzít alespoň talířek," napomenul ho unaveně a dříve opřenou rukou si teď přejel po líci a bradou se opřel o dlaň.

,,Jo, jo," odbyl ho s plnou pusou Nebelvír, který si vyloženě užíval svůj pokrm.

,,Víš co," řekl Sev marně a sám se vydal pro ubrousek s talířkem, jelikož mu bylo jasné, že to jeho muž k životu momentálně nepotřebuje.

,,Děkuji," odvětil mu Harry a díval se na Zmijozela, jež si sedl vedle něj.

,,Jsi v pořádku?" zeptal se ho opatrně a otřel si ruce od krému.

,,Cože? Jo - jen jsem trochu unavený," bylo Harrymu odpovězeno, i když tohle by poznal sám.

Nebelvír si odnesl talířek a umyl ruce s rychle konstruovaným plánem jak mu zpříjemnit náladu.

,,A nechceš namasírovat?" otázal se mile mladík a pro jeho překvapení Sev souhlasil.

Harry si tedy skočil pro krém nahoru, do ložnice, a Severus si zatím začal svlékat košili, aby mohl být masírován.

Než se ale Nebelvír vrátil, tak byl jeho partner na pohovce s rozepnutou košilí, leže na zádech se zavřenými víčky.

,,Chudák," povzdechl si tiše příchozí nad tím, jak moc musel být muž unavený, a zakryl ho s výrazem, jako by se díval na štěnátko či koťátko - jednoduše na něco velmi roztomilého, což pro něj jeho přítel představoval.