Snarry drabbles

189/ Temnota

Neposlední pokračování

A to ani ne do týdne - co do týdne, do dvou dnů, poněvadž Ron se mu začínal vytrácet během Vánoc někam s Hermionou a jeho zkličovala všude přítomna temnota a samota, protože neměl co na práci.

Ještě v den obdarování dárky napsal lektvaristovi dopis, zda by se mu hodilo zítřejší dopoledne či podvečer. Poslal mu jej pomocí Hedviky, která mu ihned donesla k jeho překvapení odpověď.

Přijďte klidně hned.
S.S.

Bylo už po večeři a jeho přítel stále nikde, takže Harryho volba byla jasná.

Proč ne?

Převlékl se z tepláků do něčeho slušnějšího a vyrazil. Za méně než 10 minut byl u dveří kabinetu.

Po zaklepání se ihned vynořil ředitel Zmijozelu. ,,To jste tu opravdu hned, Pottere," vyřkl při prvním setkání profesor a pustil studenta dál.

,,Vzal jsem vám pouze za slovo - když hned, tak hned," odvětil mu stejně veselým tónem, když kolem něj procházel do místnosti.

Nebelvír bez dalších slov vzal jeden z papírů, nandal si rukavice a dal se do práce, nad čímž Severus jen žasnul.

Nijak ho nerušil, ale na chvíli zmizel ve svém bytě, kde jim připravil šálek čaje s pár kousky cukroví.

,,Jé, děkuji," vrhl pohled na tác s věcmi Harry a vřele se na svého společníka usmál, pokračujíc v práci.

Zmijozela ten úsměv pohladil po duši a zahřál na srdci - celkově začínal pookřávat.

Vytrhl se ze snění, jen potřepal hlavou a vydal se mladíkovi pomoct.

Teď už jim to šlo doslova od ruky, jelikož Harry už nasbíral dostatek praxe, aby to zvládal vše sám.

Tentokrát při kontrolování mlčeli. Po čtvrt hodině ale Severus navrhnul malou pauzu na chladnoucí čaj.

,,Rád," odvětil mu Nebelvír, sundal si rukavice a vzal si jeden z šálků, pouštěje se zároveň do sušenky.

,,A co jste vlastně dostal k Vánocům, Pottere?" začal nenuceně rozhovor Snape.