TY A JÁ už navždy (ff - Steve Rogers)

(4) Tower jde k zemi

Ulice New Yorku jsem procházela už několikrát, ale vždy jen virtuálně, ale věděla jsem přesně co chci vidět. V hlavě mám už několik let seznam, ale nikdy jsem nedoufala, že ho budu moct použít. Měla jsem dva seznamy, věci co jsem chtěla zkusit a taky jako turista vidět památky a významná místa.

První na mém seznamu byl Central Park. Několikrát jsem o něm četla a většina filmů měla záznamy z toho místa. ,,Nádhera" žasla jsem nad dokonalým místem. Přešla jsem zhruba do čtvrtiny, kde jsem objevila skryté jezírko, nebylo nějak veliké, ale maličké zrovna taky nebylo. Sedla jsem si k němu a užívala si tu krásu. Je úžasné vidět i něco jiného, než jen malou pláž a moře.

Tonyho pohled

Ráno jsem vstal s dobrou náladou, těšil jsem se, že strávím den se svou sestrou a trochu se poznáme. ,,Jarvisi? Katey ještě spí?" zeptal jsem se své UI, když jsem se oblékal. ,,Ne pane, slečna Starková budovu opustila před 48 minutami. Mám vám vzkázat, že se šla porozhlédnout ve městě."

,,Najdi ji" ,,Je v Central Parku, řekl bych, že má namířeno do musea města New York" ,,Díky Jarvisi, pošli mi na mobil souřadnice" řekl jsem a vydal se dolů. V kuchyni nic nezmizelo, takže ani nesnídala.

Kateyin pohled

U toho jezírka jsem seděla ještě chvíli a pak jsem se vydala směr muzeum. Chci si užít téhle svobody, vím moc dobře, že až Tony řekne kdo jsem, už se jen tak projít někam nepůjdu. Lidé budou mít otázky chtít fotku a tak, takže čím déle zůstanu v anonymitě tím líp, prvních pár měsíců obzvlášť, potom už by to mohlo slehnout.

Když jsem chtěla vejít někdo mě chytil za ruku, chtěla jsem se začít bránit a vrazit mu pěstí, ale byl to Tony, takže jsem se zase uklidnila. ,,Ahoj bráško" uculila jsem se. ,,pšš, ne tak nahlas, jinak se můžeš s touhle svobodou rozloučit." upozornil mě. ,,Promiň, co se děje?" ,,Jedeme pryč" ,,Cože, kam a proč?!" zděsila jsem se, obávala jsem se nejhoršího a právem.

,,Zaútočili na nás, nemůžu tě tady nechat, takže musíš jet s náma." řekl Tony a už mě táhnul pryč. Sedli jsme si do auta a místo toho, aby Tony nastartoval ,,Jarvisi, nasaď Katey oblek číslo jedna osm šest a mě 42." ,,Jistě pane" ozval se Jarvis.

Lekla jsem se, ale ne Jarvise, ale obleku, který se na mě najednou objevil. Nevěděla jsem jak to ovládat, ale ono se to očividně řídilo samo. Slyšela jsem Tonyho. ,,Katey, řekni Friday ať tě vezme na základnu S.H.I.E.L.D.u u New Jersey." ,,Ahoj Friday vezmi mě na základnu S.H.I.E.L.D.u u New Jersey" vzlétli jsme a já se jen snažila nevyšilovat, včera jsem poprvé v životě letěla letadlem, ale teď letím v něčem, v čem se nedá hnout.

,,Neboj, jsem hned za tebou, až dorazíš, uvítá tě tam pirát, jmenuje se Fury, bude ti chvíli nadávat, bude si myslet, že jsi já, nenech se rozhodit, budu tam maximálně 5 minut po tobě." řekl mi Tony a jeho hlas mě trošku uklidnit. Moc jsme se neznali, ale věděla jsem, že mu můžu věřit.

Stalo se přesně jak řekl, když jsem už stála na zemi, stál přede mnou vysoký černoch s pleškou na hlavě a páskou přes oko. Snažila jsem se nesmát, ale když jsem slyšela všechny ty nadávky co měl schytat Tony, neudržela jsem se. ,,Přijde ti něco vtipnýho Tony?!" chtěla jsem mu něco odpovědět, ale v tu chvíli přistál pravý Tony. ,,Co to do prdele?!" vykřikl již zmiňovaný.

,,Nazdar Fury" uchechtl se Tony. ,,Friday, pusť ji ven" přikázal Tony a v tu chvíli se oblek otevřel a já mohla vylézt Tony taky vylezl. ,,To je moje sestra" usmál se Tony a už šel dovnitř. S úsměvem jsem se vydala za ním. Jen co jsme vešli do budovy jsme oba vyprskli smíchy, Tony se po chvíli uklidnil, ale mě nešlo zastavit. ,,Klid, jsi Starková, nemůžeš takhle projevovat emoce, ne veřejně" protočila jsem očima a snažila se uklidnit, asi po 5 minutách už jsem měla jen přitroublí úsměv.

,,Katey" pozdravili mě všichni udiveně, když jsme vešli do zasedačky. ,,Ahoj" pozdravila jsem a na oplátku a sedla si na volné místo vedle Wandy a Steva. Do místnosti vešel nasupený Fury a stoupl si dopředu. Na zdi se objevila fotka nějakého bruneto, skoro černovláska. ,,Rumlow" pronesl do ticha rozzuřený Steve. Chytla jsem ho za ruku, aby se uklidnil. On ruku stiskl, až jsem měla pocit, že ji rozdrtí. ,,Promiň" šeptl a ruku pustil. ,,V pohodě" odpověděla jsem.

,,Je to potvrzené útok zahájil on, naštěstí díky agentce Romanoffové, se podařilo zachránit tesseract, bohužel Avengers Tower je nepoužitelný." pronesl Fury a já na Nat mrkla, na usmířenou po včerejšku, ona přijala a usmála se na mě. ,,Trvale" dodal po chvíli Fury. Tony se zvedl a odešel. Vyběhla jsem za ním. ,,Ne tak rychle Starková" zastavil mě Fury. Otočila jsem se na něj, ale vyběhla za bráchou.

,,Tony?" zeptala jsem se opatrně. ,,Jdi pryč Katey, prosím..." požádal mě abych odešla? To snad ne...

,,Nepůjdu pryč Tony, přesto, že se moc neznáme, jsi můj brácha a vidím, že potřebuješ podpořit, tak jsem tady, abych to udělala." sedla jsem si vedle něj na studenou zem a opřela se o ještě chladnější zeď.

,,2 roky jsem na tom pracoval, ta budova tam stála teprve rok, a je pryč, už ji neopravím, všechno co tam bylo, o všechno jsem přišel."

,,Tony, o všechno ne, co třeba Pepper, ta je přece teď v Evropě a je v bezpečí, kdyby byla v té budově, tak by si měl právo se tady obviňovat, že jsi o vše přišel, ale obleky, vyrobíš znovu, věci nahradíš, ano o fotky a takové věci jsi přišel, ale Pepper žije, všichni žijou" snažila jsem se ho utěšit. Tony se opřel o moje rameno.

***

,,Co se děje?" zeptala jsem se, když jsem seděla naproti pirátovi v jeho kanceláři. ,,Mám pro vás nabídku, sehnal jsem si vaši složku, kurzy bojového umění, zkoušky jste prošla na výbornou, chtěl bych vás po bokou Avengers" řekl mi na rovinu, což jsem uvítala, nesnáším chození kolem horké kaše, ale tohle mě opravdu překvapilo. ,,J-já nevím, c-co n-na to ř-říct..."