Nikdy tě nepustím ✔️

20✩

Byli jsme tak unavení že jsme spali až do rána.
Když jsme se probudila Newt ještě spal.
Jen jsem na něj koukla když spal byla jsme tak ráda že jsem zas zpátky.

Newtovi rty se usmáli šlo vidět jak byl šťastný.
Pomalu otevíral svoje oříškové oči.
Pořád se na mě usmíval když jsem viděla jak je šťastný musela jsem se taky usmát.

,,Stejnak jsi neuvěřitelná..."řekl rozespalý Newt.
,,To si nemyslím..."usmála jsme se.

,,Dvakrát jsi přežila v Labyrintu El myslím že ty budeš ta kdo nás odsud dostane..."usmál se.

,,Ale nemůžu už tě tam pustit.."řekl sklesle ale sebevědomě Newt.
,,Newte..to bude.."nedořekla jsem a Newt na mě vyjel.

,,NE El TY UŽ TAM PROSTĚ NEPŮJDEŠ!"Zvýšil na mě hlas.

,,Newte..."snažila jsem se ho uklidnit.
,,El ty nevíš jaký to bylo když tě to tam znova zavřelo a já viděl jak máš záchvat v tu chvíli jsem nic necítil byl jsme prázdnej bylo to hrozný protože jsem si myslel že už tě nikdy neuvidím a že ta kovová věc tě zabije!MĚL JSEM CHUŤ SPÁCHAT ZAS SEBEVRAŽDU."Byl zlomený a viděla jsme jak po jeho tváři tekla slza.

Snažil se být statečný aby na něm nebylo vidět že ho to ničí ale už ho to zlomilo.

Hned jsem ho obejmula.
Newt objetí oplatil.
,,Jsme tady zas s tebou a tohle už nikdy neříkej!"zvýšila jsem hlas.

Newt se pochvilce uklidnil ale stále mě pevně držel v objetí.
,,Promiň nechtěl jsem na tebe zvýšit hlas."omluvil se a odtáhl se z objetí.

,,To nic.."usmála jsem se a dala mu pusu na čelo.

,,Měly bychom jít na snídani."špitla jsem.
,,Jasně už umírám hlady."zasmál se Newt.

Už od vchodu do jídelny to vonělo od lívanců.

,,Ahoj Pánvi."zasmála jsem se na kamaráda.
,,Ahoj Elle,tak co noha?"usmál se a kouknul na můj kotník.
,,Lepší.."usmála jsme se jako vždy.

Šli jsme si sednout na naše místo kde už seděli Zrt,Chuck,Winston a Jeff.
A Minho a Thomas byli nejspíš v Labyrintu.

Chyběl mi tu Alby ale ten teď leží u Meďáku.
Pak k nám přišel i Pánvička.

,,Jeffe jak je Albymu..?"zeptala jsem se starostlivě.
,,No není to dobrý ale positivní je že včera to bylo horší...párkrát se probouzí a něco mumlá jinak nic..."
řekl sklesle Jeff.

,,Mohla bych za ním..?"zeptala jsem se.
Jeff kouknul na Newta a Newt jen prikyvnul Jeff se otočil zpátky ke mě.

,,Jojo ale Elle musíš být silná až ho uvidíš..."řekl vážně.
,,Budu se snažit..."řekla jsem sklesle protože podle Jeffova hlasu to není dobrý.

Po snídani jsme šli já,Jeff a Newt do ošetřovny za Albym.
Když jsem ho viděla jak tam leží a černé žíly má kolem krku a rukou necítila jsme se vůbec dobře byl to můj kamarád který mi hodně pomáhal...Navíc to je náš kápo.

Sedla jsme si na židličku vedle jeho postele a chytila jsem ho za ruku.
Newt mě chytil za ramena.

Alby sebou mírně zacukal a pomalu otevíral oči.
Jakoby ho moje přítomnost probudila.

,,Ell-e."skuhral.
Jen jsem se na něj koukala.
,,Musíš je odsud dostat...já věděl proč ti mám věřit...věděl jsem že by jsi pro ně jen tak nepracovala.."začal se zhoršovat a začala sebou víc cukat.

Moji ruku pevně stiskl měl velkou sílu.Zakňučela jsme bolestí Jeff šel ihned pro nějakou iněkci.

Newt se snažil Albyho držet aby neutekl.
Vztala jsem odstrčila Newta a přistoupila jsme k Albymu.
Měl zakalené oči držela jsem mu ruku pevně jako on mě.

Bolelo to,párkrát jsme zaskučela.
,,Alby dobrý to jsem já Elle ššš..sšs"snažila jsem ho uklidňovat.

,,Elle DOSTAŇ JE ODSUD!ALE TOHLE JE TEPRVE ZAČÁTEK"řval na mě.
Jeff přišel s iněkcí a Alby pouštěl mou ruku.

Po tváři se mi kutáleli kapky slz.
Newt mě hned obejmul a já brečela do jeho hrudi.

Ruku jsme měla malinko pohmožděnou ale jinak v pořádku.

S Newtnem jsme šli směrem k domku pro kápy aby jsme si ujasnili co se stalo v ošetřovně.

Když v tom se rozezněly zvuky z klece.
S Newtem jsme se na sebe podívali a Newt tam hned běžel.
Já jelikož jsem ještě měla berle a zvrknutý kotník nemohla jsem běhat.

Došla jsme tam všichni byli vystrašený ale i úplně mimo.

Prodrala jsme se všema klukama k kleci kde už byl Newt.
V kleci byla byla tam HOLKA?!