Zamilovaná do původního

13. Vzpomínky

Když jsme se probudily chvíli jsme si ještě povídaly o tom co se stalo včera.

,,Půjdeme dneska běhat?" zeptala se Adri.

,,Si blázen? Vždy nás při běhání unesli. I když bychom mohli že? Proč ne?" začaly jsme se smát.

Na snídani jsme si daly krev a převlíkly jsme se do sportovního. Už jsme ho na sobě měly ale to oblečení bylo špinavé a spocené. Měla jsme na sobě pořád to triko od Elijaha. Hodila jsme to do pračky i s ostatními věcmi. Zítra mu ho zanesu. Nebo možná ještě dnes.

Vyběhly jsme zase do toho lesa kde jsme běhaly před tím a povídaly si.

,,Co jsi tam dělala s Elijahem?" ušklíbla se Adri.

,,Co tím myslíš? Jen mi šel pro krev a já šla za ním a potkal jsem jeho dva sourozence. Potom mě zavedl k tobě a zbytek už víš." úšklebek jsme jí oplatila.

Běhali jsme asi další půl hodinu a potom jsme šly domů. Doma jsme si dali sklenku krve a šly se obě osprchovat. Doprala pračka takže jsme to povesily a šly jsme se dívat na telku. Mezi tím jsme si taky povídali. Dívali jsme se na nějaký 'horor' ale nebylo to nějak strašidelné spíš takové zvláštní. Pradlo už uschlo.

,,Mám to triko odnést Elijahovi dneska nebo zítra?"

,,Pojď dneska ať už to máme z krku." ušklíbla se na mě Adri.

Popadla jsem to triko od Elijaha a hodila ho do kabelky. Hodila jsem na sebe černé džíny a bílé tilko. Přez to jsem hodila mikinu a vzala jsem si bílé tenisky. Měly jsme ještě namířeno do baru.

Došly jsme k jejich sídlu a zaklepala samozřejmě Adri, protože byla rychlejší. Otevřel nám Kol a pozval nás dovnitř.

,,Co tu děláte? Včera jste odešly." připadal mi zmatený ale jen jsem se nad tím pousmála.

,,Přinesla jsem Elijahovi tričko. Kde je?"

,,Je nahoře v pokoji. Však víš." ušklíbl se a hned se věnoval Adri.

Já jsem se vydala po schodech nahoru k Elijahově pokoji. Přišla jsem ke dveřím a zaklepala.

„Vztupte." ozvalo se a já jsem vešla dovnitř.

,,Přinesla jsem to to triko..." do slova triko jsem hrabala v kabelce a hledala ho, když jsem ho našla a podivala jsem se na něho, neměl žádné tričko ani košili.

Stál tam a jen se na mě díval. Já jsem zůstala v šoku. Nevím proč ale stalo se. Chvíli jsme se na sebe dívali bez zbytečných slov. Ale po chvíli jsem se zpamatovala a podala mu to triko.

,,Na, je vyprané, ale nežehlila jsem ho takže si ho budeš muset vyžehlit." sladce jsem se na něj usmála.

Chystala jsem se už odejít ale chytil mě za paži.

,,Děkiju." a úsměv mi oplatil.

Chvíli jsme se na sebe ještě dívali tak jako předtím, ale Elijah se na mě díval vic jako by mě od někud znal.

... pohled Elijaha ...

Chvíli jsme se na sebe dívali a já jsem si všiml jejího přívěsku. Byl to stříbrný vlk s kamínky. Anet je menší o hlavu a tak se na mě divala se zakloněnou hlavou. Přišel jsem blíž abych se ujistil že to je on. Ten přívěsek který měla moje Anet. Vzal jsem ho do ruky a prohlížel jsem si ho bez zbytečných slov.

,,Co to děláš?" byla zmatená.

„Jsi to ty. Aneta Robson." podival jsem se jí do očí a pak jsem se usmál.

,,Jak to víš? Ty jsi čaroděj nebo co?" dívala se na mě pořad zmateně.

,,Podivej se mi do očí." podívala se a já pokračoval. ,,Vzpomeň si na nás." byla sice tribrit ale minule to fungovalo. Když jsem jí mohl ovlivnit tehdy tak proč né teď? Asi to fungovalo, protože najednou stratila balnc.

... pohled Anet ...

Podíval jsem se Elijahovi do očí.

,,Vzpomeň si na nás." řekl a mě se začaly promítat vzpomínky.

Vubec jsem nechapala co to je a málem jsem spadla. Elijah mě chytil a pomohl mi se udržet na nohou. Promitaly se mi společné vzpomínky jak s Elijahem tak s Klausem, Rebekou a Kolem. Nejvíce vzpomínek jsem však měla s Elijahem. Byly to šťastné vzpomínky plné lásky a radosti. Byla jsem do Elijaha zamilovaná.

,,Měli jsme společnou minulos. Byli jsme pár." byla jsem pořád trochu zmatená.

Elijah se na mě dival a čekal až ty vzpominky budou všechny. Asi čekal že ho z ničeho nic zase budu mít ráda tak jako ostatní, ale já jsem nic zvláštního necítila. Bylo to jako předtím. Měla jsem k nim pořád stejný vztah jako před těmi vzpomínkami.

,,Nic se nezměnilo." koukla jsem se na Elijaha a on se podival na mě.

„Milovali jsme se. Měli jsme se radí a chtěli jsme společnou budoucnost." říkal to docel smutně.

Já jsem ho jen obejmula aby nebyl tak smutný, protože jsem nechtěla aby byl kvůli tomu smutným. Obejmul mě ještě pevněji než já jeho. Byl smutný, protože mě asi pořád miloval a já jsem city k němu stratila. Měla jsem jen ty které začaly když jsem do něho nabourala. Po chvíli jsem se od něj odtrhla.

,,Budu už muset jít."

,,To je v pořádku." byl smutný ale nechtěl to dát najevo.

Sešla jsem po schodech dolů a viděla jsem tam s Adri Kola jak se vesela baví. Došla jsem k nim, Adri na mě jen kývla že už jejich rozhovor ukončí a můžeme jít do baru.

Došly jsme do baru a tam si daly bourbon. Nevím co jiného bychom si daly když měli jenom bourbon ale mě to nějak nevadilo. Jediná věc která mi tam vadila byl ten číšník. Pořád nás tam otravoval. Myslím že se jmenoval Matt. Byl hrozně vlezlý. Naštěstí nás zachránil Damon se Stefanem. Odešli jsme ke stolu a tam si začali povídat. Byl to docela rozhovor o ničem ale bylo to lepší než tam sedět s Mattem.

...........

Byla už asi půlnoc a my se vydaly zpátky domů. Damon se Stefanem se už taky vydali po svych. Venku bylo docela klidno a my jsme mohly poslouchat všechny ostatní. Bavilo nás to. Dozvěděly jsme se spoustu nových věcí o lidech se kterými se ani neznámé.

Došly jsme domů ale něco leželo před dveřmi. Byla to obálka. Teda dvě. Pod ní ležela ještě jedna. První obálka byla pro Adri a ta druhá pro mě. Vzaly sme si každá tu svou a vešly jsem dovnitř. Vyběhly jsme každá do svého pokoje kde jsme jí otevřely.